Odchod deportovaných Židů z gymnázia na uherskobrodské vlakové nádraží. Všichni

Odchod deportovaných Židů z gymnázia na uherskobrodské vlakové nádraží. Všichni byli označeni evidenčními čísly. | foto: archiv Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě

Vědci zkoumají, zda stres z holokaustu přežívá i v dalších generacích

  • 20
Brněnští vědci hledají dobrovolníky pro nezvyklý výzkum. Snaží se zjistit, zda se stres z hrůz holokaustu přenesl také na děti a vnuky těch, kteří masivní vyvražďování Židů za druhé světové války přežili.

Odborníci z technologického institutu Ceitec Masarykovy univerzity se snaží najít biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku, které by odhalily, zda jsou potomci přeživších holokaustu náchylní mít vyšší hladinu stresu, nebo mu naopak lépe odolávat.

Vědci předpokládají, že hrůzné zážitky by mohly zanechat u potomků změny dokonce na úrovni chromozomů. „U tří generací lidí sledujeme pomocí dotazníků hladinu stresu, případně projev opačný, tedy takzvaný posttraumatický růst,“ popisuje vedoucí výzkumu Ivan Rektor.

Odborníci se snaží pořizovat snímky mozku za pomoci magnetické rezonance.

„Hledáme případné změny na epigenetické úrovni, tedy na úrovni modifikace genetického materiálu. Snažíme se objasnit, zda podkladem ovlivnění dalších generací je epigenetický, anebo naopak sociální přenos,“ přibližuje Rektor.

Účastníci výzkumu kromě snímkování mozku podstupují také psychologické vyšetření, odběr vzorků krve pro zjištění hladiny stresových hormonů kortizolu a prolaktinu a stěry z úst pro genetický výzkum.

První výsledky naznačují, že se stres přenáší

Díky spolupráci s Židovskou obcí Brno už byli osloveni přeživší z Brněnska. „Vzhledem k jejímu vysokému věku se soustředíme především na první generaci,“ podotkl Rektor.

Vyšetřeno už bylo sedmnáct přeživších holokaustu a také třináct lidí s podobným věkem a vzděláním, kteří však nebyli terčem vyvražďování. Odborníci se snaží najít co nejvíc přeživších a jejich potomků z druhé a třetí generace, aby získali dostatečný počet dat do takzvaně kontrolního vzorku.

„Přestože prvotní výsledky ukazují, že bychom některé biologické ukazatele přenosu stresu najít mohli, potřebujeme co nejvíc respondentů. Jde totiž o velmi různorodou skupinu lidí, kteří zažili holokaust v různých podobách od věznění v koncentračním táboře, přes skrývání se, až po aktivní odboj, například jako partyzáni,“ sděluje Rektor.

Vědci tak hledají dobrovolníky, kteří sami zažili holokaust, a také dvě generace po nich. Pro srovnání ale potřebují také respondenty, kteří nebyli v rámci holokaustu pronásledovaní, a jejich potomky. Zájemci se mohou hlásit na mail monika.fnaskova@ceitec.muni.cz.