Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výzkumníci chtějí vylepšit dřevo, aby předčilo plasty. Zaměří se na buk

  8:44aktualizováno  8:44
V novém Výzkumném centru Josefa Ressela v Brně-Útěchově za 51 milionů korun se budou vědci zabývat především studiem listnatého stromu – buku. Už dvě stě let totiž lesníci po vzoru Němců sázejí v Česku hlavně smrky. Zejména jižní Morava jim přitom, coby nejteplejší kraj v zemi, nezajišťuje dostatek vlhkosti.

Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají dřevo. Mají nové dřevařské centrum. | foto: archiv Mendelovy univerzity

Obliba těchto jehličnanů měla tehdy prostý důvod: rostou rychle a jsou průmyslově lehce zpracovatelné. Jenže na jihu Moravy se má v budoucnu ještě oteplovat, a to těmto stromům nesvědčí.

„Chceme se věnovat hlavně lepšímu zužitkování bukového dřeva. Budeme se snažit ukázat, že je vhodné pro výrobu nábytku a stavby, a ne pro pálení,“ popsal Petr Horáček z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity. Vysoká škola přitom vlastní 11 tisíc hektarů lesa v jihomoravských Křtinách. A jejich využití bylo podle Horáčka zatím rozpačité. To by se nyní mělo změnit. „Velkou část dříví prodáváme v nezpracované surové podobě. Chceme vybudovat školní lesní podnik, který lépe zhodnotí dřevo ve výrobcích,“ dodal vědec.

Fotogalerie

Situace v celém Česku je podle něj podobná jako na vysokoškolském lesním pozemku. Češi navíc nemají o dřevěné výrobky takový zájem. Naopak dávají přednost takzvaným neobnovitelným materiálům, které mají špatný vliv na životní prostředí.

„V řadě případů je dřevo ekologičtější než jiné materiály. Například u staveb je lepší použít více dřeva než betonu. Aby vznikl beton, musíme těžit vápenec, což zásadně zasahuje do krajiny. A okna vyrobená ze dřeva jsou mnohdy nejen ekologičtější, ale i kvalitnější než plastová. Bohužel jsou zatím dražší,“ konstatoval programový ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

To, že výrobky ze dřeva nejsou nejlevnější, potvrdil i Horáček. „Čím méně výrobků ze dřeva lidé kupují, tím jsou dražší. A tím se právě opět kupují méně. Cílem je proto změnit i spotřebitelské návyky lidí,“ vysvětlil vysokoškolský pedagog.

Pomůžou nátěry i zapékání dřeva

Brněnští vědci si teď vytkli úkol veřejnost přesvědčit, že dřevo je nejenom ekologičtější, ale i kvalitnější materiál než mnohé jiné. I proto odborníci v nových laboratořích budou zkoumat, jak vlastnosti dřeva zlepšit. Zapracují tak například na zdokonalení tepelně izolačních vlastností a naopak snížení navlhavosti. Metod na to už dnes existuje řada. Od speciálních nátěrů až po prudké zapečení a následné ochlazení dřeva.

Pokusy budou dělat převážně na bukovém dřevu, které by v budoucnu vědci nejen na jižní Moravě, ale i v celém Česku rádi viděli růst více. A ač se dnes oblíbené smrky dožívají běžně věku 400 až 500 roků, za pár desítek let podle studie vědců z Karlovy univerzity hrozí Česku sucho a teplo jako u Středozemního moře, což vše může změnit.

„V Jihomoravském kraji už dnes není dostatečná zima a vlhko pro smrky. Proto jsou ve špatném zdravotním stavu a náchylné na škůdce. V budoucnu tak mohou lesy hromadně schnout, což způsobí problém v produkci dřeva, se zadržováním vody v krajině, ale i povodněmi,“ upozornil Koželouh.

Už dnes se asi padesát procent těžby smrkového dřeva odehrává nuceně kvůli klimatickým změnám či například napadení kůrovcem. „Náklady na udržení listnatých stromů budou pravděpodobně v případě vyššího tepla méně nákladné než například u smrků,“ podotkl Horáček. Nové výzkumné centrum se špičkovým zařízením funguje zčásti už přes léto. Plně však vědci práci společně se studenty Mendelovy univerzity rozjedou v nových prostorách začátkem září.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hromadná nehoda sedmi aut na silnici R35 u Přáslavic na Olomoucku.
Smrtelná nehoda uzavřela na čtyři hodiny D2 ve směru na Slovensko

Havárie osobního auta u Podivína na Břeclavsku uzavřela ve čtvrtek na čtyři hodiny dálnici D2 na 40. kilometru ve směru na Slovensko. Jeden člověk zemřel,...  celý článek

Osamělý kostelík uprostřed přehrady je to jediné, co po zaplaveném Mušově zbylo.
Malebný Mušov pohřbila voda. Hloupost století, má jasno pamětník

Před čtyřiceti lety se 113 domů v Mušově změnilo v ruiny, nad kterými se zavřela voda. Obec oficiálně zmizela z mapy. Ji i krajinu pod Pálavskými vrchy tehdy...  celý článek

Johann Gregor Mendel
Génius genetiky neuspěl u zoologické zkoušky, později se postavil vládě

Že zkoumáním hrachu položil základy genetice, ví o Gregoru Johannu Mendelovi snad každý. Život však slavnému Brňanovi, od jehož narození ve čtvrtek uplynulo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.