Děti sdružené kolem lesní školky Sýkorka odrostly předškolnímu věku a jejich rodiče museli řešit otázku, do které základní školy je přihlásit. „Hledali jsme školu, která by v našich dětech rozvíjela spontánní a radostnou touhu po objevování. Nenašli jsme ji, a tak jsme založili vlastní,“ říká jedna ze zakladatelek ZŠ Letokruh Petra Langášková.
 |
Kolik stojí umístění dítěte v alternativní škole?ZŠ Letokruh
Ježek bez klece
Sdružená škola
Waldorfská ZŠ a MŠ
Mezinárodní Montessori - ZŠ Perlička
MŠ a ZŠ Sluníčko - Montessori
|
Podobných škol postupně přibývá. V Brně letos kromě Letokruhu otevřela také škola Ježek bez klece, která se inspiruje systémem svobodného vzdělávání. „Mám dvě děti a mockrát jsem si lámala hlavu s tím, kam je po školce dát. Na klasické škole mi vadí ta uniformita - všichni musí umět všechno na stejné úrovni. Ale ve výsledku neumí vlastně nic pořádně. Je to neefektivní systém,“ shrnuje důvody k založení vlastní školy Gabriela Ježková.
Mária Stanková své dvě děti spokojeně vychovávala v domácím vzdělávání, ale zároveň si uvědomovala, že ne každý rodič má takovou možnost.
„Většina lidí musí chodit do práce a na učení dětí doma zkrátka nemají čas. Jiní by si ho třeba i našli, ale prostě si na to netroufají. A pokud nechtějí své dítě dát do klasické školy, alternativou může být naše Sdružená škola,“ vysvětluje Staňková. Takovou školu otevřela už v minulém roce.
Děti docházejí do školy třeba na angličtinu
Pomáhala jí s tím kamarádka Eliška Pavelková, která nebyla spokojená s výukou ve škole Montessori, kam chodil její syn Daniel. „K nespokojenosti mě vedlo hlavně to, že ze školy odešly zkušené a pro věc zapálené učitelky a vedení školy lepilo personální díry nekompetentními lidmi,“ popisuje Pavelková. Její devítiletý syn chodí do Sdružené školy třikrát do týdne, zbylé dny ho učí doma.
Ostatně kombinaci domácího a školního vzdělávání tu upřednostňuje většina rodičů. Důvody jsou různé. Některým sice domácí vzdělávání vyhovuje, ale chtějí, aby jejich děti strávily nějaký čas v kolektivu. Nebo neumí anglicky, a proto děti posílají do školy každý pátek, kdy je celý den učí dredatý Jamajčan.
„Pátky jsou cizojazyčné a pondělky zase výletové. Každý týden chodíme na exkurze. Třeba do hvězdárny, na výstavy, do laboratoří. V průměru to dělá osmdesát exkurzí za školní rok. Já jich tolik neabsolvovala za celou základní školu,“ povzdychne si Stanková.
Speciální den mají i ve škole Letokruh. Je jím čtvrtek. „Protože se snažíme navazovat na lesní školky, na celý čtvrtek bereme děti do přírody. Někdo si nese v batůžku atlas lesních zvířat, jiný klíč k určování keřů nebo třeba mapu. Co je zajímá, to si potom mohou sami najít,“ přibližuje třídní učitelka prvňáčků Lenka Poulová.
Waldorf hlásí plno
Letokruh, Ježek bez klece a Sdružená škola stojí na mnoha podobných principech. Všechny třeba kladou důraz na individuální přístup a nepřijímají víc jak dvacet žáků na třídu. Spojuje je taky propagace zkušenostního učení a slovního hodnocení. Volně se inspirují prvky waldorfské a montessoriovské pedagogiky, ale nikdy je nepřejímají z většiny. Některým rodičům totiž ani tyto modely nevyhovují.
„Syn začal být po pobytu v klasické škole plačtivý a často nemocný. Začala jsem proto hledat nové možnosti. Waldorf je mi sice něčím sympatický, na druhou stranu mi nevyhovuje to extrémní nasazení rodičů, které vyžaduje. Sdružená škola je v tomto ohledu ideální,“ pochvaluje si Leona Vychodilová.
I když rodiče zájem o školu typu Waldorf nebo Montessori mají, z kapacitních důvodů často není možné tam dítě umístit. „Poptávka po volných místech už několik let překračuje nabídku,“ přikyvuje zástupkyně ředitele waldorfské základní školy Dana Holečková.
Vzrůstající zájem o alternativní školy potvrzuje také kraj. „Dokládají to i podané žádosti na Ministerstvo školství o navýšení kapacity ZŠ v rejstříku škol a školských zařízení,“ uvedla krajská mluvčí Denisa Kapitančiková.
