V první chvíli to vypadalo na mezinárodní ostudu. Prohlášení, které koncem února vydalo vedení brněnské Wannieck Gallery, vzbuzovalo dojem, že barbarské Brno chce kulturní instituci vyhodit z nájmu. A potopit ji, navzdory jejímu renomé.
O necelé tři měsíce později se najednou obě strany umí domluvit. Nájemní smlouva pokračuje dál a zdá se, že žádný problém vlastně ani nebyl.
"Chyba byla asi na obou stranách, protože jsme vše řešili dříve přes média než osobně," zhodnotil nyní starosta Brna-střed Libor Šťástka z ODS, který byl jednou z hlavních postav sporu.
Než však on a další politici k nynější dohodě s mecenášem galerie Miroslavem Lekešem dospěli, musely se výstavní prostory na měsíc zavřít. Část obrazů dokonce galerie sbalila. Ve čtvrtek se výstavní prostory znovu otevřely v tichosti.
Ohrožená Wannieck Gallery18. února 2013 vypověděla akciová společnost Jižní centrum Wannieck Gallery nájemní smlouvu kvůli výpadkům v placení nájmu. 22. února galerie oznamuje, že ji chce město zlikvidovat; Brno a Jižní centrum navrhují různá řešení, ale žádné nevede k záchraně galerie. 2. dubna galerie zavírá a začíná vyklízet pronajaté prostory. 29. dubna byla podepsána nová nájemní smlouva. 2. května galerie znovu otvírá. |
"V konečném důsledku jsme spokojeni, že může být galerie opět otevřena," konstatoval pouze stroze podnikatel Lekeš, který je v Brně známý především v souvislosti s kontroverzní a pro město nevýhodnou směnou pasáže Jalta.
O co vlastně ve sporu původně šlo? Uznávaná soukromá galerie moderního umění dostala výpověď z městských prostor kvůli nepravidelnému placení nájmu.
Lekeš poté jednal s městskou akciovou společností Jižní centrum, která vlastní výstavní prostory galerie v sousedství nákupního centra Vaňkovka a která se starala především o obchodní stránku věci - tedy nájem, jeho výši a dluhy.
Kromě toho se do debaty zapojovali také politici se svými rozdílnými představami o podpoře kultury v Brně a o přínosu galerie pro město.
Emoce při jednání nechyběly. "S nájemcem, ke kterému jsme ztratili jako obchodní partner důvěru, nemáme zájem dále spolupracovat," konstatovala například na počátku předsedkyně představenstva Jižního centra Naděžda Křemečková z ČSSD.
O pár dnů později už byla důvěra ze strany Jižního centra pouze "vážně narušena". A nakonec se "obnovení spolupráce s dosavadním nájemcem ukázalo i přes negativní předchozí zkušenosti jako nejvhodnější řešení".
Jasný názor chyběl paradoxně od primátorovy náměstkyně Jany Bohuňovské (ODS), která by se přitom vyjádřit měla - právě kulturu má totiž v radě města na starosti.
"Vyčkávala, až se vyřeší technická stránka věci mezi nájemcem a pronajímatelem," hájí svoji stranickou kolegyni Libor Šťástka, který se často vyjadřuje místo ní.
Tím ovšem hrál tak trochu dvojroli. Jako místopředseda představenstva Jižního centra bojoval za obchodní zájmy pronajímatele. A jako "zástupce" primátorovy náměstkyně se snažil nabídnout koncepčnější řešení kultury v Brně.
Přišel tak s myšlenkou nepolitické nadace, která by fungovala obdobně jako Nadace Kampa v pražských Sovových mlýnech. Nadace by podle Šťástky mohla mít v majetku výstavní prostory, stávající Wannieck Gallery by jí pak dlouhodobě zapůjčila své sbírky. Kromě toho by pak nadace podporovala i začínající umělce a kulturní instituce v Brně.
Jenže tento svůj nápad zveřejnil dříve, než ho konzultoval s vedením galerie i koaliční ČSSD - tedy hlavně s primátorem Romanem Onderkou. Lekeš i Onderka si o tom tak přečetli v tisku a návrhu nebyli ani jeden příliš nakloněni.
"Rozdílné návrhy možného řešení však nelze rozhodně interpretovat jako koaliční neshody. Neměly ani zásadní vliv na časové řešení záležitosti," tvrdí teď Onderka.
Myšlenky na založení nadace se nicméně Šťástka zatím nevzdává a chce o jejím vzniku jednat ve vedení města i nadále. Své angažmá v této kauze navíc může zúročit i později. Mluví se o něm totiž jako o občanskodemokratickém kandidátovi na příštího primátora. A ve volební kampani se mu může hodit téměř každé názorové vymezení vůči koaliční ČSSD.
