Když to slovo spatří ve studentské práci, často se vysokoškolští pedagogové zděsí. Pohled na Wikipedii by se ale mohl brzy změnit.
Masarykova univerzita navázala jako první v Česku s populární internetovou encyklopedií spolupráci. Unikátem je pak rezidentní wikipedista – tedy jakýsi profesionální internetový hlídač, který na webu kontroluje správnost údajů.
WikipedieV angličtině též Wikipedia je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují převážně dobrovolní přispěvatelé z celého světa, kterým se říká wikipedisté. Některé instituce si podobné odborníky najímají. Svého wikipedistu má například Picassovo muzeum v Barceloně či Národní archiv USA. Nyní se k nim připojila i Masarykova univerzita. |
„Wikipedista rezident je koncept, který vznikl před několika lety, dnes je těch lidí asi stovka na celém světě,“ říká Marek Blahuš. „Je to něco podobného jako umělec rezident. Ty si různé instituce udržují, aby u nich působili a jim to přinášelo prestiž,“ doplňuje nový wikipedista Masarykovy univerzity.
Právě největší brněnská vysoká škola uzavřela nedávno se spolkem Wikimedia Česká republika, který webovou encyklopedii v tuzemsku zastřešuje, oficiální spolupráci.
„Otevřený přístup k informacím je jednou z hodnot, které Masarykova univerzita dlouhodobě zastává. Wikipedie má v této oblasti důležitou roli, a naše univerzita s ní proto má zájem úzce spolupracovat,“ vysvětluje rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
Blahuš má pod sebou tým lidí, který se věnuje editaci hesel týkajících se jednotlivých fakult, pracovišť, ale i historie univerzity. Jeho prací je především koordinace celého týmu a přerozdělování úkolů. „Spíš se snažím zprostředkovávat kontakty, zdroje a podobně,“ říká Blahuš, mezi jehož hlavní povinnosti patří především ověřování pravdivosti informací.
Vandalové záměrně uvádějí nesmyslné informace
„Na rozdíl například od webu nemůžeme napsat, že je univerzita nejlepší, aniž bychom nějak nedoložili v čem,“ pousměje se 29letý wikipedista.
Kromě propagace univerzity je podle něj důležité, že vysokoškoláci mohou do encyklopedie sami koordinovaně přispívat. Díky projektu Studenti píší Wikipedii se na oblíbeném serveru objevují například nové informace ze současného skandinávského dramatu či z překladu v prostředí internetu.
Na Wikipedii však existuje i vandalismus, když někteří uživatelé záměrně uvádí nesmyslné informace. Podle Blahuše je problém odhalit chyby především u odborných článků, kterým rozumí pouze zasvěcení čtenáři. „Stalo se, že na anglické verzi vydržel smyšlený článek i několik let,“ podotýká.
„Já sám jsem odhalil nepravdivou informaci o smyšlené milence Johanna Gregora Mendela. Ta se s ním měla seznámit tak, že byla dcerou zemědělce, jež mu dodával hrách na pokusy,“ objasňuje český wikipedista, který jinak pracuje jako technik v univerzitním Centru jazykového vzdělávání.
Po letošních maturitách například šprýmaři ze středních škol na stránku o Jidáši Iškariotském dopsali, že zradil nejen Ježíše, ale i maturanty v roce 2015.
Právě proto, že do virtuální encyklopedie může přispívat každý, si nezískala Wikipedie v akademickém světě dobrou pověst.
Web má být oporou, nikoli hlavní zdroj informací
Zvyšování kvality článků je podle Blahuše jedním z hlavních cílů jeho profese. „Už dnes je počet hesel větší, než má Ottův slovník naučný. V posledních letech se důsledně dbá na to, aby každý článek měl minimálně dva zdroje a aby informace byly dohledatelné,“ říká.
Web by měl podle jeho názoru být pro studenty pouze oporou, nikoli hlavním zdrojem informací.
Blahuš se psaní pro Wikipedii začal věnovat v roce 2004 už při studiu na gymnáziu. Nejprve se věnoval její verzi psané v esperantu, postupně začal editovat i českou variantu.
Mezinárodní řeč se naučil sám, kromě toho mluví asi deseti dalšími cizími jazyky. Editování článků ve webové encyklopedii se v Česku věnuje aktivněji necelá stovka lidí, zhruba patnáct odborníků pochází z Brna.
