Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Brna se před 90 lety stal cvalík, spolykal Židenice, Královo Pole i Komín

  14:03aktualizováno  14:03
V roce 1919 Brno rázem zvětšilo bezmála sedmkrát svoji rozlohu a zdvojnásobilo počet obyvatel. Stalo se tak po přijetí zákona o připojení předměstských obcí. Celou událost od včerejška připomíná výstava Velké Brno, která v Křížové chodbě na Nové radnici potrvá do konce října.

Výstava Velké Brno v Křížové chodbě Nové radnice | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

"K Brnu bylo tehdy připojeno celkem jednadvacet obcí a dvě města: Královo Pole a Husovice," připomíná historik a kurátor Pavel Košťál.

Z města se stal skutečný cvalík. Při sčítání obyvatel v roce 1910 dospěli úředníci k číslu 125 737 obyvatel. Stejná akce o jedenáct let později, tedy dva roky po obrovitém sloučení, už měla za výsledek 221 758 obyvatel.

Výstava Velké Brno v Křížové chodbě Nové radnice

"Nová česká správa chtěla umožnit městu rozvoj, bylo zapotřebí většího katastru. Cílem bylo také posílit český charakter Brna," poznamenal Košťál.

Brno prostě naráželo na svoje vlastní dosavadní hranice, které mu znemožňovaly rozvoj.

Židenice: největší vesnice na Moravě

Na výstavě člověk uvidí zašlé obrázky z míst, které město zhltlo. Jedním z nich byly Židenice, které paradoxně žádaly o statut samostatného města už v roce 1914. První světová válka ovšem v monarchii toto řízení zastavila a po ukončení vojenského konfliktu byly Židenice, tehdy největší vesnice na celé Moravě se 14 tisíci obyvateli, připojeny k Brnu.

Nemá smysl vyjmenovávat všechny obce, stačí namátkou vzpomenout Obřany, Komín, Husovice, Tuřany, Slatinu, ale také ryze německé ostrůvky jako Přízřenice nebo Horní a Dolní Heršpice.

Výstava Velké Brno v Křížové chodbě Nové radniceVýstava Velké Brno v Křížové chodbě Nové radnice

Jak historik Košťál připomíná, poprvé se Brno zvětšilo už v roce 1850. Tehdy pohltilo hned devětadvacet dříve samostatných předměstí. "Kolikrát ovšem šlo jen o jednotlivé ulice jako třeba Josefov, tedy dnešní Bratislavskou, nebo Cejl, Dornych a Křenovou," uvedl Košťál.

Magickou stotisícovou hranici v počtu obyvatel Brno překonalo na přelomu 19. a 20. století. Město bylo šestým největším centrem předlitavské části habsburské monarchie.

Soužití Němců, Čechů a Židů mělo ovšem v předvečer první světové války daleko k poklidné idyle. "Přibývající české obyvatelstvo se v Brně s německou radnicí hlásilo o svá práva, což vedlo k mnoha prudkým sporům mezi oběma národnostmi," přiblížil Košťál atmosféru, která předcházela vzniku Velkého Brna.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Šárka Divácká otevírá v Brně prodejnu s cukrovinkami. Svými výrobky dokazuje,...
Uniformu vyměnila za zástěru. Teď otevírá v Brně prodejnu cukrovinek

Šárka Divácká se před několika lety rozhodla vyměnit uniformu za cukrářskou zástěru. Když ji při studiu na Univerzitě obrany oslovili z vyhlášené brněnské...  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.