Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Černovické terasy má být park

  8:43aktualizováno  8:43
Nejlepší výhled na Brno málokdo viděl. Je z Černovické terasy, pustého místa plného kaňonů a starého odpadu, kam se nesmí. Už za pár let by se však Brňané v místě bývalé skládky mohli kochat nádhernými výhledy nebo sportovat.

Černovická terasa | foto: Radek Miča, MAFRA

Místo pustiny by mohl vzniknout park a sportovní areál. Město teď zajímá, co by si na místě přáli mít Brňané.

"Chtěli bychom velký prostor, kde bychom mohli kitovat," říká příznivce sportu, při němž člověk k pohybu po povrchu využívá draka ve tvaru malého padáku. Černovická terasa je totiž pro draky ideální.

"Terasa je náhorní plošinou, kde stále fouká. Je velmi těžké tu udržet vegetaci," vysvětlil autor urbanistické studie Petr Kučera.

Všechny požadavky chtějí autoři do plánu úprav zahrnout. "Teď je čas na připomínky, protože rekultivace skládky není otázkou dvou, ale spíše deseti let," podotkl náměstek primátora Martin Ander.

Pro park nebo sportovní areál se podle něj Černovická terasa hodí také díky své poloze. "Je to kousek od centra města, blízko hromadné dopravy. Navíc by se tu daly provozovat sporty náročné na prostor," míní Ander.

Na území by mohlo vzniknout golfové hřiště, pyramidy z inertních materiálů namísto rozhleden a kaňony by mohly sloužit adrenalinovým sportům. Lidé by se tam mohli seznámit i s ekologickým zpracováváním odpadů.

Kromě odpadů a těžebních surovin skrývá sto třicet hektarů nevyužívané plochy také obrovské zásoby podzemní vody. Pod územím o velikosti 160 fotbalových hřišť jsou artézské studně. "Tato vysoce kvalitní voda je podle mě to nejcennější, co Brno má," myslí si Ander.

Skládka se začíná pomalu rekultivovat

"Musíme místo zatěsnit tak, aby půdu nepromílala dešťová voda,“ popsal Ander. Na deseti hektarech už byl odzkoušen pilotní projekt, chystá se další asi třicetihektarová etapa. Celé území je potřeba stabilizovat, odstranit stromy a překrýt izolační vrstvou.

Teprve nad tím by podle Kučery mohl být navezen substrát pro pěstování další vegetace. "Jako bychom zúrodňovali Mars. Bude to nesmírně drahé a složité, protože na celém území je nedostatek vody a bude zapotřebí vybudovat systém zavlažování," vysvětlil Kučera.

Podle Andera však budou práce postupovat pomalu nejen kvůli rozlehlosti areálu, ale také kvůli roztříštěné majetkové struktuře. Skládka vznikla už v předminulém století, kdy se na místě těžily maltové písky a kaňony se zasypávaly odpadem.

Problém se objevil po druhé světové válce, kdy se na skládku začal vyvážet odpad z velkoměsta i okolí bez jakýchkoliv záznamů. "Nevíme, co tam je. Pokud se ale rekultivace provede správně,místo nebude nebezpečné," dodal Kučera.

Lidé mohou k úpravám posílat vlastní podněty

Lidé teď mohou k úpravám teras dávat vlastní podněty. Mohou také vyplnit anketu vyvěšenou na portálu města Brna nebo v brněnském Urban centru. Peníze na rekultivace se město podle Andera pokusí získat ze evropských fondů. "Nebráníme se ale ani soukromým zdrojům," řekl Ander.

černovická terasa

Skládka vznikla už v 19. století, těžily se tam maltové písky a vzniklé kaňony se zavážely odpadem.
Skládka byla uzavřena v roce 1996.
Území má rozlohu asi 130 hektarů, z toho 10 hektarů už bylo revitalizováno, úprava dalších 32 hektarů se plánuje.
Cena projektu se dá těžko odhadnout, bude se však pohybovat ve stamilionech korun.
Terasa je i zásobárnou podzemní vody.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Žena našla tašku s 213 tisíci. Odnesla ji strážníkům, ti vypátrali majitele

Dobrý skutek, který se hned tak nevidí, udělala ve středu šestašedesátiletá žena. Nalezenou tašku s 213 tisíci odevzdala brněnských strážníkům, kterým se...  celý článek

Společnost SAKO se stará o komunální odpad v Brně. Ročně spálí 248 tisíc tun...
Vědci vymysleli program pro největší spalovnu v Česku, vyrobí víc elektřiny

Když už musí odpadky do spalovny, ať na své poslední cestě poslouží co nejvíc a přesně. Brněnští vědci se tímto heslem řídili, když pro největší tuzemskou...  celý článek

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.