Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) při Fakultní nemocnici v Brně.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) při Fakultní nemocnici v Brně. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Špičkové lékařské centrum se mění. Z ICRC v Brně odchází jeho zakladatel

  • 4
Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) v Brně hledá svou budoucnost. Jednat bude s partnerskou světoznámou klinikou Mayo v USA a zapojit chce i evropské ústavy. Už však u toho nebude zakladatel brněnského centra Tomáš Kára.

Kardiolog a původní ředitel centra, které vzniklo s plánem zařadit se mezi nejvýznamnější vědecká centra v oblasti neurologie a kardiologie, postupně „klesl“ na funkci koordinátora spolupráce ICRC s klinikou Mayo. Teď se rozhodl centrum opustit.

Vyvrcholily tak spory mezi novým a starým vedením ICRC, které se týkaly například nastavení spolupráce s Američany (více o sporech najdete zde).

Nyní bude vedení Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) v Brně, pod kterou vědecké centrum spadá, vyjednávat o tom, jakým směrem se bude výzkumné centrum ubírat.

Kára vyjednával spolupráci ICRC s americkou klinikou Mayo, která se mimo jiné zabývá výzkumem v oblasti kardiologie. Čeští vědci si díky tomu se zkušenějšími kolegy vyměňují poznatky z výzkumu. A za to FNUSA posílá klinice Mayo několik desítek milionů korun ročně.

Ředitel nemocnice Martin Pavlík tvrdí, že Kára společně s tehdejším vedením FNUSA nastavil pro Američany velmi lukrativní podmínky smlouvy.

Naše data pomohou zlepšit zdravotnictví, říká šéf ICRC

Rok a půl vede Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) slovinský vědec Gorazd B. Stokin. Přestože výzkum zpravidla trvá několik let, už teď má podle něj centrum výsledky.

Jedním z cílů ICRC bylo přivést vědce ze zahraničí. Daří se vám to?
Vědce v zahraničí aktivně vyhledáváme. Děláme otevřená výběrová řízení. Podařilo se nám přivést odborníky z Portugalska, Španělska i Itálie. Problémem ale vždy bude plat. V zahraničí jsou špičkoví odborníci zvyklí na mzdu začínající na 30 tisících eurech. To jim nabídnou nemůžeme. Důležité je také uvést, že jsme centrem klinického výzkumu, kde je nutná spolupráce s pacienty. Právě tady může být z tohoto důvodu oproti základnímu výzkumu problém s jazykovou bariérou.

ICRC má za sebou dva roky provozu. Máte už nějaké výsledky?
Generujeme data, která pomohou České republice zlepšit zdravotnický systém. V jednom programu například sledujeme několik tisíc lidí z jižní Moravy. Vyhodnocujeme, jak na ně působí kouření či pití alkoholu. Právě zde je našim partnerem klinika Mayo, která má více zkušeností. Jinde ve střední Evropě taková studie zatím nebyla provedena. Bude mít proto význam také v zahraničí.

A co konkrétně přináší ICRC pacientům na jižní Moravě?
V budově ICRC jsou dvě kliniky, kam se chodí vzdělávat budoucí lékaři. K dispozici máme moderní prostory a diagnostickou techniku. Spolupracujeme s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity. To má přímý dopad na zdraví lidí. Zároveň nabízíme českým vědcům stáže v zahraničí, aby se mohli vzdělávat a rozvíjet. Vytváříme mezinárodní společenství, kdy i lidé ze zahraničí přijíždějí do Brna.

„Vyvolává to určité pochybnosti, zda všechny prostředky odeslané na kliniku Mayo mají svá opodstatnění. S Američany jsme o financování komunikovali a oni sami nám navrhli v jednom z výzkumných programů snížení plateb o třicet procent. Posílali jsme jim celkově přes dva miliony amerických dolarů ročně,“ uvedl Pavlík.

Šéfem centra v Brně se stal Slovinec. Američané měli pochyby

V době, kdy nemocnice u svaté Anny stvrdila spolupráci ICRC a Mayo, stál v jejím čele Petr Koška (více o ní najdete zde). „Měli jsme svolení ministerstev školství a zdravotnictví. Nebylo to rozhodnutí jen tehdejšího managementu nemocnice,“ podotkl Koška.

ICRC pak zahájilo provoz před dvěma lety. Několik měsíců poté proběhl nový konkurz na ředitele, ve kterém výběrová komise oproti všeobecným očekáváním zvolila místo dosavadního šéfa Káry slovinského vědce Gorazda B. Stokina. To tehdy zneklidnilo americké partnery. Kára pak alespoň získal funkci koordinátora spolupráce mezi ICRC a Mayo.

V lednu skončí i na tomto místě. „Dal jsem výpověď kvůli polopravdám, které o mně šíří současné vedení. Neuvědomují si, že těmito řečmi ohrožují i ochotu EU nadále podporovat společné projekty s klinikou Mayo. Současné vedení také nezohledňuje, že investoři do Mayo kliniky posílají stovky milionů dolarů ročně. Česká republika tam posílá dva miliony. Přitom máme s Mayo klinikou společné patenty na významné objevy,“ zlobí se Kára.

Pavlík jeho varování označil za nesmysl. Stejně jako informaci, že Evropská unie požaduje vrácení pěti miliard korun, které dala na výzkum. Tyto zvěsti popřelo i Ministerstvo zdravotnictví.

„ICRC plní svůj plán. Nyní nás čekají jednání se zástupci kliniky Mayo. Budeme se domlouvat, v jakých výzkumech pokračovat. Je možné, že se naše spolupráce ještě rozšíří,“ odmítá spekulace o konci spolupráce Pavlík.

O tom se přitom mluvilo už letos v dubnu, když FNUSA neměla peníze na zaplacení čtyřicetimilionového dluhu vůči Mayo. Peníze Američanům nakonec poslalo Ministerstvo zdravotnictví (více o zaplacení dluhu čtěte zde).

Spolupráce s Mayo nestačí

Vše nasvědčuje tomu, že politika ICRC se změní. Mezinárodní evaluační komise zřízená Ministerstvem školství, jejímiž členy jsou vědci z Německa, Nizozemska, Portugalska i zástupce Česka, doporučila ICRC navázání spolupráce s evropskými vědeckými centry, aby se mohla ještě více rozšiřovat.

„Chceme spolupracovat s Karolínským institutem ve Švédsku, dále s Univerzitou Cambridge ve Velké Británii a s pracovišti v Rakousku a Německu,“ prohlásil ředitel ICRC Stokin.

Pochybnosti o projektu má přesto například kardiolog Petr Kala, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a je členem nejužšího vedení Evropské asociace intervenční kardiologie. „Jednou ze slabin jsou peníze. Špičkové vědce ze zahraničí je potřeba zaplatit. Rozpočet ICRC nebude asi stačit,“ domnívá se Kala.