Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z malé vilky v Brně se stává činžák. Načerno a za přihlížení úřadu

  12:45aktualizováno  12:45
Je to jeden z dalších příběhů nečinnosti úřadů, které kritizuje i zástupce ombudsmanky. Malou vilu v brněnské Masarykově čtvrti majitelé přestavují na dům pro osm bytů. Stavba přitom nemá povolení ani územní rozhodnutí.

V Brně v Masarykově čtvrti od konce roku vyrůstá nový činžák. Stavební úřad i přes výtky sousedů tři měsíce jen přihlíží. ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Když se v listopadu sousedům přišel představit Libor Kolařík s velkorysým nákresem domu, který si chtěl v Masarykově čtvrti přistavět, chápali to jako zdvořilostní návštěvu. Počítali s tím, že se k jeho nápadu budou moci později vyjádřit ve stavebním řízení.

O čtrnáct dnů později ale obyvatelům Havlíčkovy ulice z ničeho nic začaly drnčet okenní tabulky. Přijely bagry a dělníci se pustili do práce. Načerno pokračuje přestavba vilky v osmibytový činžák doteď. A stavební úřad tři měsíce jen přihlíží.

Ukazuje se tak, že než složitě vyběhávat všechna povolení, stavebníkovi se prostě vyplatí vše postavit načerno a dům si nechat od úřadů dodatečně legalizovat.

Stavební úřad je pro legraci, zlobí se sousedé

"Přijde mi to skandální. Stavební úřad je pro legraci. Stavba nemá ani stavební povolení, ani územní rozhodnutí. Přesto za nečinného přihlížení úředníků vyrostla," uvedl jeden ze sousedů, architekt Ladislav Kuba, který je například spoluautorem obchodního domu Omega na náměstí Svobody.

Rodiny v okolí vyzkoušely mnohé. Krom toho, že se obrátily na stavební úřad a ombudsmana, podaly i trestní oznámení na policii.

"Policisté nás ale zase odkázali na stavební úřad. Prý to může řešit jenom on. Rozhodnutí o zastavení prací vydal až v lednu. Manželé Kolaříkovi s ním bohužel stále nekomunikují, takže už je skoro dostavěno," popsal další ze sousedů Martin Papírník. Tomu mohutná stavba zastiňuje okno bytu a on si pomalu zvyká na život v tunelu.

Stavební úřad se k černému stavění obšírněji vyjadřovat nechce. "V současné době vede stavební úřad řízení o odstranění nepovolené přístavby. V průběhu řízení nelze poskytovat bližší informace, řízení je neveřejné. Stavební úřad stanovil okruh účastníků, kteří se mohou k řízení vyjádřit. Stavebník má též právo podat žádost o dodatečné povolení," uvedl mluvčí městské části Brno-střed Roman Burián.

Majitel staví v ochranné památkové zóně

Pro kontrolu, zda někdo nestaví načerno, má Brno takzvanou stavební policii, která spadá pod strážníky. I na tu se obyvatelé Masarykovy čtvrti obraceli.

V čem je háček? Má tři členy, a navíc nesmí vstupovat na pozemek bez povolení majitele. Ani ona tak nezjistí, co přesně se na staveništi za plotem děje.

"Členové stavební policie ale mohou stavbu obejít a poptat se v okolí sousedů. Je jich sice málo, ale upozorňovat na černé stavby mohou i ostatní strážníci v ulicích," popsal mluvčí strážníků Michal Šimandl.

Sám majitel stavby je nedosažitelný. Když se mu MF DNES dovolala, měl náhlé problémy se signálem. Pak už telefon nezvedal a nereagoval ani na SMS.

Proti stavbě přitom má zásadní námitky také občanské sdružení Masarykova čtvrť. Svou stavbu Kolařík buduje ve čtvrti, která leží v takzvané ochranné památkové zóně.

V Pardubicích změnili územní plán

Přesto s tím podle šéfa brněnského národního památkového ústavu Zdeňka Váchy nemohou památkáři nic dělat. Míč je opět na straně stavebního úřadu.

"Když projektant přijde na stavební úřad, je zavalený spoustou požadavků úředníků. Ale jak se ukazuje například v Pardubicích, pokud se investor zákonem neřídí, stavební úřad se následně snaží černou stavbu zlegalizovat," dodal Kuba.

Naráží přitom na záležitost vily podnikatele Miloše Holečka, kvůli kterému politici dokonce nedávno změnili v Pardubicích územní plán (více se dočtete zde).

Jedině tak šla totiž jeho stavba legalizovat. Na to, že úřady nepostupují proti černým stavbám dostatečně tvrdě, už roky upozorňuje úřad ombudsmana. Podle starších údajů z roku 2009 by na odstranění všech černých staveb v republice bylo třeba vynaložit 1,3 miliardy korun.

"V České republice totiž nejsou vyčleněny finanční prostředky na krytí nákladů na nucený výkon rozhodnutí o odstranění černé stavby. Praxe ukazuje, že pokud vlastníci staveb rozhodnutí stavebního úřadu nerespektují, obce k výkonu rozhodnutí nepřistoupí, protože náklady příliš zatěžují jejich rozpočet," uvedl zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček při příležitosti jmenování nové vlády.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.