Šlo o zakázané pásmo s přísným režimem, ostře střežené příslušníky pohraniční stráže.
"Na špatně přístupných svazích sledují strážci parku linii bývalých ženijně-technických zátarasů, jak tehdejší komunistická propaganda nazvala sérii vysokých plotů a zábran. Jejich úkolem je pak vyklízet do stromů a země zapletené ostnaté dráty, izolátory nebo betonové a dřevěné sloupky," nastínil David Grossmann ze Správy Národního parku Podyjí.
Územím dnešního národního parku procházelo několik linií železné opony. "Její první verze připomínala koncentrační tábor," popsal Grossmann.
Neprostupná hranice
Železná opona, která hermeticky uzavírala státní hranici s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo, se začala budovat už od roku 1948. Skutečně neprostupnou se pak stala v letech 1952 a 1953 jako reakce na neustálé útěky lidí přes hranici.
Snímky z Podyjí |
Hraniční pásmo, které mělo šířku čtyři až deset kilometrů, tak bylo pro normálního smrtelníka zcela uzavřené. Používal se tam systém tří plotů z ostnatých drátů - první byl vysoký zhruba dva metry, další plot pak byl nabitý vysokým napětím od tří do šesti tisíc voltů a třetí měl bránit zvěři, aby pronikla k plotu pod napětím.
Vydat se Podyjím na výlety do rakouského Retzu, na Hardeggskou vyhlídku či kolem Ledových slují na Pašeráckou stezku bylo během čtyřiceti let komunistického režimu v Československu nemožné.
Správa parku zachovala do dneška zhruba sto metrů jednoho z plotů železné opony v Čížově a také strážní věž, hned vedle čížovského infocentra správy Podyjí. V budoucnu pak plánuje památník rozšířit o další linii plotu, aby co nejvíce odpovídal původní podobě.
