Pohnutou historii památníku chtěl ve svém návrhu zachytit akademický sochař Jaroslav Jurčák z Mikulčic, který obnovený reliéf vytvořil.
V čem byla vaše práce jiná než ta, kterou na reliéfu udělal původní autor Alois Bučánek?
Musel jsem počítat se skutečností, že se podstatně zmenšil prostor, kde se pomník nachází. A to kvůli vybudované silnici, která zde za první republiky nestála. Proto jsem nemohl uvažovat o rekonstrukci původního pomníku (reliéf původně tvořilo pět skupin a zobrazovaly šestnáct osob téměř v životní velikosti – pozn. red).
Nakolik se váš reliéf podobá tomu původnímu?
Považoval jsem za nesmyslné a vůči původnímu autorovi památníku až neetické doplňovat jeho pomník vlastními plastickými výtvory, jak to navrhovalo mnoho autorů. Ale převzal jsem motiv tří legionářů a ženy. Figurální kompozice se stala volnou kopií původního reliéfu.
Proč je kámen v rohu odlomený?
Trápily mě barbarské akce, kdy se za dřívějšího režimu po celé republice Masarykovy pomníky likvidovaly. Proto jsem ve svém návrhu chtěl zdůraznit osud hodonínského pomníku Tomáše Garrigua Masaryka, který byl opakovaně stržen. Nejdříve německými okupanty, později i lidmi, kteří sloužili poválečné totalitní moci.
V místech, kde žulový podklad reliéfu původně pokračoval, je výtvarnými prostředky znázorněno násilné odlomení kamene, takže fragment reliéfu s žulovou deskou by měl působit jako memento pro další generace. Po stránce kompoziční šikmý tvar kamene koresponduje s tvarem základní desky z původního pomníku. Tímto řešením by mohl pomník promlouvat za všechny pomníky prezidenta Masaryka, které provázel stejný osud.
Jak dlouho práce na památníku trvaly?
Myšlenka, co dělat, a desetinový model reliéfu vznikly už před deseti lety. Než jsem vytvořil ten správný model, spotřeboval jsem asi čtyři metráky hlíny. A samotná sochařská práce, když jsem reliéf zvětšoval a pracoval na něm, trvala necelé dva roky.
Reliéf tvoří téměř čtyřmetrový jednolitý kámen ze žuly. Jak se takový materiál shání?
Velmi těžce. Je to téměř čtyři metry dlouhý kámen, vážící asi čtyři tuny. Odlomit tak velký kus kamene je technicky velmi složitá práce.
Proč jste se rozhodl pro žulu z lomu u Sedlčan?
Hledal jsem tvarově i barevně příbuznou žulu k tomu, jaká je použita u podstavce vlastního Masarykova památníku. Ta je specifická. Je trochu zbarvená do žluta. Snad díky síře, která šla z hodonínské elektrárny.
