Za zdražování hromadné dopravy dříve mohla válka i výše příjmu občanů

Od 1. dubna stojí nejvyužívanější lístek městské hromadné dopravy v Brně dvaadvacet korun. Za cenu hodinové jízdenky si člověk v restauraci může koupit třeba minerálku nebo kávu. Když ale v roce 1869 začaly Brno brázdit první tramvaje, byly lístky drahá záležitost.

Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Jízdenka stála patnáct krejcarů. Za ty peníze si Brňan mohl zajít i na oběd ve dvou.

Ceny dříve

jízdenky dospělých

1869 : 15 krejcarů
1900 : 10/20 haléřů (do osmi stanic/delší či s přestupem)
1908 : 14/20 haléřů (všední dny/neděle), 6 haléřů (pro dělníky)
1920 : 80/120 haléřů (do dvou pásem/ nad dvě pásma + neděle)
1967: 1 koruna (jedna jízda)
1991: 4 koruny (jedna jízda)
1995: 6 korun (na 60 minut)
1996: 8 korun (na 60 minut)
1998: 12 korun (na 60 minut)
2000: 15 korun (na 60 minut)

"Dospělí tenkrát zaplatili patnáct krejcarů, děti do deseti let sedm a půl krejcaru a děti nošené na rukou jezdily zdarma. Na tehdejší dobu to bylo poměrně hodně. Denní mzda průvodčího při třináctihodinové službě byla jeden zlatý," přiblížil Vít Prýgl z tarifního odboru brněnského dopravního podniku, jak městští radní stanovili před sto čtyřiceti lety ceny prvních jízdenek na tramvaj.

"Kočí a pacholci měli ještě méně a mzdy ostatních pracujících byly zřejmě podobné. Za denní mzdu si tak mohli koupit necelých sedm lístků," dodal. 

Ve středu si Brňané poprvé koupili lístek na hodinu jízdy za dvaadvacet korun. Radní města Brna schválili totiž po šestnácti měsících další zdražení.

Podle primátora Romana Onderky loňské zvýšení cen pokrylo z velké části pouze zvýšení daně. A město potřebuje další peníze na stoupající ceny energií a lidské práce zaměstnanců brněnského dopravního podniku.

Ke zdražování mělo město v historii hromadné dopravy v Brně různé důvody. V roce 1917 za zvýšení cen mohly potíže vyvolané první světovou válkou. To už od roku 1892 platila nová měna a zlaté vystřídaly koruny. Dělnické jízdenky zdražily o jeden haléř na deset a nedělní jízdenka o čtyři haléře na čtyřiadvacet haléřů. K novému zdražení došlo ani ne rok poté. Dělnická nově stála dvanáct a nedělní pak osmadvacet haléřů.

Dnes se ceny jízdenek liší podle toho, jestli cestuje student, důchodce nebo dospělý. Nebylo tomu tam ale vždy. V období první republiky se cena měsíční předplatní jízdenky odvíjela od výše příjmů.

"Ve dvacátých letech byla tramvajová síť v Brně prodloužená a přibylo tak devět tarifních linek. V roce 1926 se proto změnil tarif. Měsíčník stál člověka s celoročním příjmem do patnácti tisíc třicet korun. O deset korun víc si připlatil ten, kdo vydělával do čtyřiadvaceti tisíc. Kdo neukázal potvrzení o příjmu, zaplatil šedesát korun," vypočetl Prýgl.

Ceny dnes

jednorázové jízdenky
čas / základní / zlevněná
10 minut, 2 zóny / 14 / 7
15 minut, 2 zóny / 18 / 9
60 minut, 2 zóny / 22 / 11
90 minut, 3 zóny / 24 / 12
90 minut, 4 zóny / 30 / 15
120 min., 5 zón / 37 / 18
120 min., 6 zón / 43 / 21
150 min., 7 zón / 49 / 24
150 min., 8 zón / 55 / 27
180 min., 9 zón / 62 / 31
180 min., 10 zón / 68 / 34

V roce 1967 rozdělení podle výšky příjmů dopravní podnik zrušil. Lístek stál korunu a měsíčník pro všechny šestapadesát korun. To platilo až do devadesátých let. Když tedy průměrný Brňan v roce 1973 vydělal 2 161 korun, za měsíčník dal 2,6 procenta své mzdy. V roce 2009 stojí průkazka na městkou dopravu v Brně 3,3 procenta z průměrného příjmu.

Od výpravčích k děrovačům V roce 1869 měla ještě každá tramvaj průvodčího, který lístky prodával přímo v tramvaji. "Až v roce 1961 byl na linkách 1 a 6 zaveden samoobslužný provoz. Lidé házeli šedesát haléřů do kasičky. Později jim i řidič začal vydávat lístky," doplnil.

V roce 1974 definitivně zmizeli průvodčí z brněnských trolejbusů a tramvají a ve všech vozech se objevily pákové automaty na jízdenky. Zadními dveřmi mohl nastoupit pouze ten, kdo měl předplatní jízdenku, postupně narůstal význam revizorů.

Velká změna přišla v roce 1977. Lidé si mohli nově koupit jízdenky v obchodech či restauracích. V tramvajích se objevily "děrovací" označovače. Na jízdenku s dvanácti čísly prorazil pět děr. Cestujícím se nový typ jízdenek líbil natolik, že na přelomu roku vykoupili všechny jízdenky v celém Brně.