Jízdenka stála patnáct krejcarů. Za ty peníze si Brňan mohl zajít i na oběd ve dvou.
Ceny dřívejízdenky dospělých
|
"Kočí a pacholci měli ještě méně a mzdy ostatních pracujících byly zřejmě podobné. Za denní mzdu si tak mohli koupit necelých sedm lístků," dodal.
Ve středu si Brňané poprvé koupili lístek na hodinu jízdy za dvaadvacet korun. Radní města Brna schválili totiž po šestnácti měsících další zdražení.
Podle primátora Romana Onderky loňské zvýšení cen pokrylo z velké části pouze zvýšení daně. A město potřebuje další peníze na stoupající ceny energií a lidské práce zaměstnanců brněnského dopravního podniku.
Ke zdražování mělo město v historii hromadné dopravy v Brně různé důvody. V roce 1917 za zvýšení cen mohly potíže vyvolané první světovou válkou. To už od roku 1892 platila nová měna a zlaté vystřídaly koruny. Dělnické jízdenky zdražily o jeden haléř na deset a nedělní jízdenka o čtyři haléře na čtyřiadvacet haléřů. K novému zdražení došlo ani ne rok poté. Dělnická nově stála dvanáct a nedělní pak osmadvacet haléřů.
Dnes se ceny jízdenek liší podle toho, jestli cestuje student, důchodce nebo dospělý. Nebylo tomu tam ale vždy. V období první republiky se cena měsíční předplatní jízdenky odvíjela od výše příjmů.
"Ve dvacátých letech byla tramvajová síť v Brně prodloužená a přibylo tak devět tarifních linek. V roce 1926 se proto změnil tarif. Měsíčník stál člověka s celoročním příjmem do patnácti tisíc třicet korun. O deset korun víc si připlatil ten, kdo vydělával do čtyřiadvaceti tisíc. Kdo neukázal potvrzení o příjmu, zaplatil šedesát korun," vypočetl Prýgl.
Ceny dnesjednorázové jízdenky |
Od výpravčích k děrovačům V roce 1869 měla ještě každá tramvaj průvodčího, který lístky prodával přímo v tramvaji. "Až v roce 1961 byl na linkách 1 a 6 zaveden samoobslužný provoz. Lidé házeli šedesát haléřů do kasičky. Později jim i řidič začal vydávat lístky," doplnil.
V roce 1974 definitivně zmizeli průvodčí z brněnských trolejbusů a tramvají a ve všech vozech se objevily pákové automaty na jízdenky. Zadními dveřmi mohl nastoupit pouze ten, kdo měl předplatní jízdenku, postupně narůstal význam revizorů.
Velká změna přišla v roce 1977. Lidé si mohli nově koupit jízdenky v obchodech či restauracích. V tramvajích se objevily "děrovací" označovače. Na jízdenku s dvanácti čísly prorazil pět děr. Cestujícím se nový typ jízdenek líbil natolik, že na přelomu roku vykoupili všechny jízdenky v celém Brně.
