Obyvatelé Žabovřesk z okolí Královopolských tunelů se bojí hluku a horšího vzduchu. Ilustrační foto

Obyvatelé Žabovřesk z okolí Královopolských tunelů se bojí hluku a horšího vzduchu. Ilustrační foto | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Žabovřeští se obávají hluku i horšího vzduchu

  • 0
Královopolské tunely by po dokončení měly výrazně zlepšit dopravní situaci v Brně. Ne všem ale prospějí. Pro asi dva tisíce obyvatel domů u výjezdů v brněnských Žabovřeskách to znamená především více hluku a horší vzduch.

Lubomír Koutný žije na ulici Záhřebská už přes třicet let. Zvýšenému hluku způsobenému dopravou a stavebními pracemi je za tu dobu s malými přestávkami vystaven prakticky pořád. A vzhledem k tomu, že se z okna dívá na vznikající mimoúrovňovou křižovatku u ústí Dobrovského tunelů, zřejmě se klidu nedočká ani v budoucnu. Po budoucí silnici mají projet tisíce aut denně.

"Díky občanskému sdružení máme sice vyměněná nová okna, která tlumí hluk, ale nemůžeme si ani vyvětrat," popisuje Koutný situaci ve svém bytě. Z balkónu přitom ukazuje na nákladní auta projíždějící po hlučném staveništi budoucí křižovatky.

Ceny bytů jsou poloviční, zájemci přesto nejsou

"Ceny bytů tady mají poloviční hodnotu. Přesto si nikdo tady byt nevymění. Nikdo se sem nestěhuje a většina lidí odsud odchází jen na hřbitov," dodává Koutný. Hygienici naměřili pod jeho okny dvaašedesát decibelů. To je o dva více, než povoluje norma.

Krajská hygienická stanice udělila v tomto místě hlukovou výjimku s tím, že původce hluku musí dát věci do pořádku.

Projektanti z Ředitelství silnic a dálnic naplánovali na Záhřebské ulici třímetrové protihlukové stěny z hluk pohlcujících materiálů.

Koutný ale plánům silničářů nevěří. "Hluku může zamezit jen vedení celé trasy pod povrchem," říká. Navíc bariéry by možná pomohly proti hluku, výfukovým emisím by ale nezamezily.

Koutný několikrát zdůrazňuje, že v žádném případě není proti stavbě tunelů a velkého městského okruhu. Požaduje pouze, aby vedly hlouběji pod žabovřeským povrchem, a vyhnuly se tak obytným částem města.

Místo zahrádek silnice

Dobrovského tunely přitom nejsou první dopravní stavbou ztěžující místním obyvatelům život. "Když jsme se sem nastěhovali, bylo nám přislíbeno, že si za domy můžeme zřídit zahrádky. Ale po dvou měsících se všechno změnilo. Po nocích se tady začala stavět silnice," vzpomíná Koutný.

Obracel se tenkrát na všechny zodpovědné úřady, ale nakonec pomohl až dopis Milouši Jakešovi. Po intervenci u tehdejšího generálního tajemníka KSČ a nejvyššího muže ve státě noční práce přestaly. Klidu se Lubomír Koutný ale nedočkal. O několik let později začaly pod jeho okny vrčet stroje z Dobrovského tunelů.