Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pro žáby tůně, pro hady plazníky. Nadšenci napravují hříchy minulosti

  15:55aktualizováno  15:55
Ani sami Břeclavané většinou nevědí, že Kančí obora je domovem více než poloviny druhů obojživelníků, kteří se vyskytují v České republice. Potkáte tu čolka, několik skokanů i rosničku zelenou. K rozmnožování si přitom obojživelníci vybírají vodní plochy.

Tůň, kterou ekologičtí nadšenci z Občanského sdružení Lužánek vybudovali na už vyschlém kousku lesa. Díky tomu se v Kančí oboře u Břeclavi úspěšně rozmnožuje třeba čolek. | foto: Filip Šálek

„Nejčastěji preferují periodické tůně, které se vodou naplní při rozlití vody v lese nebo zvýšenou hladinou spodní vody při povodních a v průběhu roku pomalu vysychají,“ říká Filip Šálek z Občanského sdružení Lužánek, jež několik takových tůní u Břeclavi už obnovilo a do krajiny tak postupně vrací vodu i vzácné obojživelníky.

Fotogalerie

Pro ty bylo obrovskou ranou zahloubení, napřímení a ohrazení řeky Dyje v 70. a 80. letech minulého století. Kvůli němu došlo k výraznému poklesu hladiny podzemních vod a tůně v lužních lesích začaly vysychat.

Zanikající biotopy teď zachraňují právě nadšenci z Lužánku. A zdá se, že úspěšně. V dosud obnovených tůních u Břeclavi se už začal rozmnožovat třeba čolek dunajský. Teď se nadšení ekologové chystají vytvořit ideální prostředí pro život třeba i slepýšů nebo užovek v lese na okraji Valtic.

Tam by měl vzniknout mokřad na loukách. „Přibližně do konce 50. let minulého století tudy protékala vodoteč, pramenící v prostoru mezi Valticemi a Lednicí. Postupně vyschla a zanikla, pravděpodobně v důsledku zvýšení odběru pitné a užitkové vody pro Valtice a provedených melioračních zásahů v prameništi,“ domnívá se Šálek.

Plazi se mohou schovat v hadnících

V místě chtějí lidé z Lužánku vyhloubit pět samostatných tůní – některé budou zvodnělé trvale, jiné by měly periodicky vysychat. Právě to vyhovuje třeba skokanům, rosničkám nebo čolkům.

Vyroste tu třeba i několik plazníků – kamenných zídek, které budou sloužit jako slunící plocha, úkryt a zároveň zimoviště pro plazy i pro obojživelníky. K tomu se přidá šest hadníků tvořených z dubových kůlů.

„Hadník je vlastně něco jako dlouhodobý kompost, který se nepřehazuje a postupně se doplňuje o větve a posečenou hmotu. Hadník tak může poskytnout a zlepšit podmínky pro druhy, které v lokalitě můžeme do budoucna očekávat, například užovku obojkovou, ještěrku obecnou a slepýše křehkého,“ přibližuje Šálek.

„Tyto druhy tak v hadníku můžou zimovat, přebývat celý rok a klást vajíčka a vyvádět mláďata,“ popisuje Šálek, jenž v těchto dnech žádá na valtický projekt o dotaci u Státního fondu životního prostředí.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.