Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Předchůdce Zbrojovky lákal soupeře na mouku, mecenášem byl totiž mlynář

  8:02aktualizováno  8:02
Brněnský fotbalový klub má za sebou stoletou historii. A za tu dobu si u svých příznivců získal mnoho přízvisek - flinta, Boby, Zbrojovka. Tím prvním, který si vysloužil hned po svém zrodu v roce 1913, bylo označení "Mléňáci". Předseda a zámožný mecenáš klubu byl totiž mlynář a díky mouce lákal posily i soupeře.

Tým SK Židenice krátce po založení klubu. Původní červenobílé dresy později nahradily rudé košile s bílými trenýrkami. | foto: www.nasezbrojovka.cz

Dnes mají ve fotbalovém světě hlavní slovo peníze, čerstvě založený klub SK Židenice disponoval jiným pokladem - moukou. Díky ní mohl zakladatel Cyril Lacina v těžkých časech první světové války lákat pro svůj tým posily i zdatné soupeře z velké dálky. "Přijeďte rychlíkem s pytlíkem," končívaly jeho známé zvací dopisy.

Lacinovi bylo sedmnáct, když 14. ledna 1913 svolal kamarády do židenického hostince U Machů, aby dali dohromady fotbalový tým. Studenti a mladí dělníci už se hrou přivezenou z Anglie bavili předtím, jedni čutali na maloměřickém pastvisku za mužstvo SK Achilles, další na louce u husovického splavu za Studentský team Židenice.

Fotbal přitom na začátku minulého století nebyl zrovna v kurzu a na školách byl dokonce jako záludná hra zakazován. "Za průkopníka kopané v Brně je označován profesor Jaroslav Karásek. Když na jedno utkání přišli kanovníci od svatého Petra, přesvědčoval je, že hra na zdravém vzduchu je lepší než vevnitř v tělocvičně," přibližuje historik František Čapka, který společně s Antonínem Zabloudilem připravuje publikaci ke století Zbrojovky, která má vyjít letos na jaře.

"Nemocní" vojáci mířili na hřiště

Nově vzniklý klub SK Židenice si zvolil za prvního předsedu Cyrila Lacinu staršího, který byl jako zámožný mlynář štědrým mecenášem. Hlavní postavou byl ovšem jeho syn, který musel s aktivním hraním ze zdravotních důvodů brzy skončit. O to obratnějším však byl funkcionářem. "Tehdy se ještě nepoužíval výraz manažer, ale Cyril Lacina jím bezesporu byl," tvrdí Čapka.

Sypké bohatství z otcova mlýna uměl využít především za první světové války, kdy lid trápil nedostatek mouky. Lacina díky ní uměl patřičně přesvědčovat a zároveň měl napojení na posádkového chirurga ze zábrdovické vojenské nemocnice. Ten dokázal zařídit, aby odvelení vojáci nemuseli na frontu a místo toho se léčili a hráli fotbal v Brně.

Takto Židenice "ulovily" například výborného hráče Bohumíra Svatoše. "Cyril Lacina se mě dotazoval, jak je to s mojí vojnou. Když jsem přiznal, že mám pozítří narukovat, vyzval mne, abych zůstal v Brně, že mne má možnost ulejt v posádkové nemocnici v Zábrdovicích. Den poté mne přijali neobyčejně humorným způsobem v nemocnici s nálezem žaludečních vředů," vzpomínal ve svých pamětech Svatoš. Podobným způsobem se v Židenicích nakrátko ocitl také pozdější král komiků Vlasta Burian.

Lacina si hráče uměl naklonit i jinak, po každém vítězném zápase například hostil tým v restauraci. Mužstvo, které na začátku své existence hrálo na takzvaném Bártově poli u židenického nádraží, tak rostlo v uznávaný pojem a postupně se vyrovnalo svému největšímu rivalovi - Moravské Slavii Brno.

Obuv a oblečení donesli fandové až do bytu

Klub přežil i otřes, který v roce 1920 způsobilo Lacinovo úmrtí. Oblíbený muž v pouhých pětadvaceti letech podlehl tuberkulóze a mužstvo se na čas rozpadlo. Nový šéf továrník Rudolf Foller však rychle sehnal náhradu a v Židenicích mohlo začít ještě slavnější období.

Už tehdy vstoupila na scénu Zbrojovka. Významná brněnská firma se ještě neprotlačila do názvu, v amatérských časech však pomáhala stahovat kvalitní posily.

"Firma jim poskytovala dobré zaměstnání. Když někdo hrál za Spartu, tak třeba dělal v bance, ale když v týmu skončil, vyhodili ho. Zbrojovka byla solidní a hráči měli zajištěnou práci na delší dobu," vysvětluje Čapka.

Brno tak lákalo skvělé fotbalisty mimo jiné z Kladna, například Josefa Maška. "Představ si, že klub platí stravu v hostinci. Obuv, oblečení a všechno ostatní ti donesou fandové až do bytu," lákal Mašek jednoho z kamarádů. Židenický fotbal tak pozvolna vzkvétal a začal se proměňovat v celobrněnský fenomén.

Kdy vznikaly brněnské kluby

1897 - na scéně se objevil první český (předtím existovaly pouze německé) sportovní klub v Brně, ČAK Hellas Brno. Původně se věnoval více sportům, postupně však převládal zápas. Klub, jenž proslavil legendární Gustav Frištenský, existuje dodnes.

1904 - k Hellasu přibývá druhý český klub v Brně i na celé Moravě – SK Moravská Slavia Brno. I ta se věnovala různým odvětvím, dodnes pod její hlavičkou působí atleti, fotbalisté, stolní tenisté či gymnasté.

1920 - v Brně začíná působit házenkářský oddíl, jehož nástupce KP Brno nyní hraje extraligu.

1926 - vzniká basketbalový oddíl Sokol Brno I, později Zbrojovka. Nejúspěšnější československý tým ovšem v roce 2008 zkrachoval.

1946 - v Brně se začíná trvale hrát ragby. Nynější Dragon Brno odstartoval svou existenci pod hlavičkou Sokola.

1953 - zde začíná historie hokejové Komety. Po rozkazu tehdejšího ministra národní bezpečnosti vznikla Rudá hvězda Brno, která brzy začala sbírat tituly.

1971 - formuje se baseballová Technika Brno, o rok později se přidává předchůdce dnešních Draků.

1987 - své první zápasy hraje futsalové Tango Brno, nyní jeden z nejlepších českých týmů.

1993 - trenér Jan Bobrovský a manažer Jiří Hamza založili basketbalový oddíl žen SK Žabovřesky. Dlouholetý český vládce dnes hraje jako Imos Brno.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.