Plzák. Ilustrační foto

Plzák. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Zahrádkáři trpí: Na záhony útočí španělští plzáci

  • 9
Červencové deštivé počasí svědčí slimákům. Ti se teď objevují ve velkém a trápí zahrádkáře a pěstitele na jihu Moravy. Podle odborníků však nejde o slimáky, ale o takzvané plzáky španělské, kteří se na Moravu dostali ze Španělska a Portugalska.

"V červnu bylo dost sucho, tak jich bylo méně, ale teď jich je na zahrádkách čím dál více," říká Vladimír Luža ze slavkovské organizace Českého svazu zahrádkářů. "Já jich mám na zahradě také, ale ne tolik. Ostatní si na ně ale hodně stěžují a ptají se, co s nimi mají dělat," říká.

Španělští plzáci se už v padesátých letech objevili ve Švýcarsku. "U nás se poprvé přemnožili v okolí Ústí nad Orlicí. Nyní jsou už ale rozšíření všude v Evropě a prakticky i po celém světě," říká odborník na plže Michal Horsák z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jak se plž dlouhý až deset centimetrů mohl dostat přes půl Evropy až z Pyrenejí? "To se přesně neví. Pravděpodobně se sazenicemi rostlin," říká přírodovědec. Ve svém domácím prostředí plzáci tolik nezlobí, jinde se však často přemnoží, mimo jiné i proto, že mimo Pyreneje není tolik predátorů. "Živí se jimi ježci, střevlíci a další draví brouci. Pomáhají i háďátka, která parazitují v jejich těle a oslabují je," vysvětlil přírodovědec.

Odborník: Sypejte cestičky vápnem
Co tedy s nevítanými plzáky? Vladimír Luža zoufalým zahrádkářům radí, aby sypali na cestičky u záhonů dusíkaté vápno, piliny nebo popel. "Vysušuje se tak sliz, který mají na těle, oslabí se a na záhon již nepřilezou," vysvětluje.

Proti plzákům, kteří se stávají nebezpečnými škůdci, se už vyrábějí i chemické nebo biologické přípravky. Podle Michala Horsáka zahraniční prestižní časopisy také uvádějí, že se osvědčilo používat slabý roztok kofeinu, tedy lógr  z kávy nebo výtažky některých bylin. "Smrdí jim to a dál nejdou," říká.

Podle Horsáka také pomůže, když pěstitel nelení a plzáky vysbírá. To zahrádkáři rovněž dělají, ale stěžují si, že když je pak hodí třeba slepicím, ty nad nimi "ohrnují" zobák. Podle Michala Horsáka si je však slepice někdy dají, jen se na ně musí již od počátku naučit. Ještě lepšími likvidátory těchto škůdců jsou ale kačeny. Ty se už například v Anglii cíleně vyhánějí na pole zamořená plzáky.

Plzákům se mimořádně daří hlavně tam, kde se mají kam schovat. Mají velmi rádi nepříliš udržované zahrádky, hromady prken povalující se v koutech, vlhký kompost nebo stará hnojiště a vlhké a tmavé kouty.

Hodně jim také prospěly dvě velmi mírné zimy po sobě. "Přezimují vajíčka nebo mladí jedinci, a když teploty příliš neklesají pod nulu, tak nevymrznou a na jaře se jich líhne podstatně více než po tuhé zimě," vysvětluje přírodovědec.