"Jde také o vhled do historie pohřbívání v Brně, ale i každého ze současných hřbitovů na území města," komentuje knižní novinku nakladatel Šimon Ryšavý. Předností aktuálního svazku je také více než dvě stě biografických hesel věnovaných osobnostem, které v brněnských zahradách mrtvých odpočívají.
Kniha přiblíží i méně známá pohřebiště
"Kdykoliv kráčím brněnskými hřbitovy - od Centrálky až po ty okrajové v Králově Poli, Řečkovicích, Židenicích - nebo i místy, která jimi byla ještě v době mého mládí, uvědomuji si, že i hřbitovy žijí a umírají, mizejí, berou za své," zamýšlí se v knize známý muzikolog Miloš Štědroň. Míní, že účelem právě vydávané knihy je i připomínka Brna jako města tří etnik Čechů, Němců a Židů.
"Tato publikace se pokouší rozšířit záběr směrem k méně známým a vzdálenějším městským pohřebištím. Chce zmapovat širší spektrum pochovaných osobností i uměleckých děl ukrytých na těchto hřbitovech," upozorňuje autor sešitu se sytě zeleným přebalem. Jiří Endler zdůrazňuje, že všechny vypsané příběhy v jeho knize jsou si rovny.
Bezmála smuteční tón dává knize použití výhradně černobílého obrazového materiálu, který vlastně také sjednocuje podobu náhrobků známých i méně známých. A Štědroň ve svém menším vstupu připomíná nejen krásu Skácelovy poezie na téma brněnských mrtvých, ale také zcela nepoetický fakt, že významnému básníkovi z jeho čestného pohřebiště už dvakrát ukradli bustu.
Postavičky z brněnské historie
Procházka po místech, kde leží významní muži a ženy, se však nevyhýbá ani lidem, kteří Brno proslavili méně artistním či vědeckým způsobem. A tak Endler neváhá připomenout třeba skrovný náhrobek rodiny Kovandovy na "Centrálce" a jeden z nejneuvěřitelnějších příběhů, který se v Brně odehrál.
Jde o památku Rudyho Kovandy, tedy "stopadesátikilového, nemálo slaboduchého syna z právnické a intelektuální rodiny, zaměstnance cementárny, majitele jedinečného pivního mozolu a stejně jedinečného hlasu a pěveckého projevu".
A k řadě géniů - snad podle hesla, že ve smrti jsme si všichni rovni - dojde i na lidské figurky, které dotvářely nezaměnitelnou atmosféru města Brna.
Kdo dnes kupříkladu ví, že na Ústředním hřbitově je od roku 1957 pochovaný František Filip alias Bezruký Frantík, který se narodil bez horních končetin a chtěli po prý utratit. Tento muž ale vystudoval, dvakrát se oženil a potřásl si nohou se svým vzorem, tedy miliardářem Fordem, a prezidentem USA.
Příběhy brněnských hřbitovůKniha Jiřího Endlera provádí návštěvníka brněnských "zahrad mrtvých" jejich dějinami, památkami, proslulými místy i neznámými zákoutími a ukazuje hroby nejzajímavějších mužů a žen pochovaných na brněnských hřbitovech. Věnuje se i funerálnímu (náhrobnímu) umění. Texty jsou doprovázeny množstvím fotografií a orientačními plánky hřbitovů. |
