"Máme radost nejen z nabitého sálu, ale i z účasti harmonikářů," usmívala se jedna z organizátorů Alena Bilavčíková. Zahrát si přijelo asi třicet harmonikářů z celé republiky, dva dorazili i z Rakouska.
"Trošku jsem měl trému, překvapil mě tak velký zájem lidí, ale hrálo se mi hezky, protože tu mám spoustu fanoušků," hodnotí vystoupení sedmatřicetiletý Ivan Janičata z Pohořelic.
Harmoniky si oblíbil už před 17 lety a kromě toho, že na ně hraje na svatbách, narozeninách nebo zájezdech, je i sbírá. "Mám doma dokonce i nástroje 150 let staré," chlubí se.
Hráli na trubku, ale přišli o zuby, tak tahají...
Na pódiu se svým "tahacím nástrojem" vystoupil i pětasedmdesátiletý opravář šicích strojů Vladimír Štraus z Dolních Dunajovic. Na hudební nástroje hraje už od dvanácti. "Dechovka to bylo moje, ale už jsem bez zubů, tak teď hraju na harmoniku," usmívá se.
Stejně prozaický důvod, proč hraje na harmoniku, má i jednaosmdesátiletý Karel Veselý z Hustopečí. "Už na vojně jsem hrával na trubku, ale zuby vypadaly a tak mám teď harmoniku," zdůvodňuje.
V Pohořelicích nevystupovali jen ostřílení a zkušení muzikanti. Jako úplně první publiku zahrál místní rodák, dvaadvacetiletý student Petr Šaran. "Hraju na harmoniku už od první třídy, přivedla mě k tomu maminka," prozrazuje usměvavý mladík.
Ze třiceti harmonikářů byly na sraze tři ženy. Zahrála například znojemská průvodkyně a učitelka Milada Winklerová. "Hraju na různých akcích, hlavně důchodcům a ohromně mě to baví," směje se Winklerová.
