Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné schůze před brněnskou mešitou. Radnice je zakáže kvůli bezpečnosti

  19:30aktualizováno  19:30
Ramadán po Česku, který na začátku července uspořádal bojovník proti islámu Martin Konvička, má být poslední akcí svého druhu před brněnskou mešitou. Zdejší radnice totiž demonstrace poblíž modlitebny zakáže.

K vidění na místě byla i vernisáž odpůrců islámu. (5. 7. 2016) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Figurína představující ukamenovanou ženu, přehlídka dívek v plavkách i popíjení alkoholu.

Takovým způsobem se na začátku července vymezoval proti islámu Martin Konvička, když v parku před brněnskou mešitou uspořádal akci pod názvem Ramadán po česku. Divoký happening vygradoval pálením stránek Koránu.

Fotogalerie

Nic podobného už se tam opakovat nebude. Radnice městské části Brno-střed totiž na Konvičkovu akci zareagovala razantním způsobem: v parku před mešitou zakázala konání jakýchkoliv akcí.

„V parku je tráva. Když naprší, může se tam třeba někomu svézt noha a zraní se. Z bezpečnostních důvodů nemusíme akce povolit,“ zdůvodnil rozhodnutí radnice tajemník Brna-střed Petr Štika.

Zároveň podotkl, že před Konvičkovou demonstrací tam žádná akce nebyla. „Nechali jsme si zpracovat posudek od odborníka, abychom mohli v budoucnu případně mít čím argumentovat, kdyby chtěl někdo v parku před mešitou něco uspořádat,“ dodal Štika.

Na Konvičku přišlo trestní oznámení

V žádném jiném parku na území Brna-střed podobný zákaz neplatí. S ministerstvem vnitra a odborem městské části se Štika také radil, zda během červencové Konvičkovy akce nebyl porušen zákon. Došli k závěru, že ne.

Brněnská mešita

  • První funkční mešita v Česku byla postavena v červenci 1998.
  • K modlitbě se tam scházejí desítky lidí. Objekt slouží spíše jako kulturní centrum, orientovaný je směrem k Mekce. Oproti okolní zástavbě je budova mírně pootočena a její hlavní součástí je prostor pro modlitbu.
  • S výstavbou a otevřením nesouhlasila část obyvatel, nejvíce představitelé několika křesťanských spolků. Po zkušenostech obyvatel s návštěvníky mešity se však napětí zmírnilo.
  • Magistrát určil podmínky, že mešita nesmí mít minaret, kupoli a nesmí být odlišná od okolní zástavby.
  • Na mešitu několikrát zaútočili neznámí pachatelé, událo se tam několik kontroverzních akcí. Například v roce 2012 někdejší člen komunity Lukáš Větrovec pózoval uvnitř mešity s airsoftovou zbraní.
  • V březnu letošního roku navštívil mešitu velvyslanec USA v České republice Andrew Schapiro.

Trestní oznámení na Konvičku však podal radní Brna-střed Svatopluk Bartík, zvolený za hnutí Žít Brno.

„Podal jsem ho dle paragrafu 355 trestního zákoníku za spálení pro muslimy posvátné knihy - Koránu. A to v kontextu řečí o tom, že naše kultura je hodnotnější než islámská, pronášených na provokativním shromáždění před mešitou,“ zdůvodnil Bartík.

Domnívá se, že Konvička a jeho spolupracovníci překročili meze svého velmi špatného vkusu až do trestní sféry (psali jsme zde).

Rozbitá okna, vepřové na klice

Na brněnskou mešitu už několikrát v minulosti zaútočili neznámí vandalové. Například rozbili skleněné dveře, okno a postříkali budovu sprejem. V prosinci 2013 před mešitu někdo vysypal kosti a na kliku pověsil vepřové (více zde).

V srpnu minulého roku tam někdo tyčí vymlátil okna a v listopadu polil motorovým olejem (psali jsme zde).

Ani v jednom případě se policistům nepodařilo pachatele vypátrat. V listopadu sice útočníky zachytila kamera, ale záznam byl tak nekvalitní, že policistům se nepodařilo rozklíčovat identitu pachatelů. „Případ jsme odložili,“ informovala policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Drobnějším útokům mešita čelí nadále. Minulý týden někdo na fasádu pravděpodobně hodil shnilé ovoce.

„Řešení necháváme v kompetenci příšlušných orgánů. Nepletli jsme se ani do Konvičkovy akce. O zákazu akcí v parku před mešitou se s námi nikdo neradil,“ řekl šéf brněnských muslimů Muneeb Hassan Alrawi.

Islámské centrum v nemilosti

Kromě mešity v Brně nově funguje - zatím ve zkušebním provozu - Islámské kulturní centrum, a to v městské části Královo Pole. Také jeho zakladatel Abdulrahman Adday se musel potýkat s potížemi.

Část královopolských zastupitelů si v centru vydupala kontroly, protože je prý budova vedená jako místo pro podnikání.

Na jednání zastupitelstva dokonce dorazilo několik rozzlobených místních obyvatel i krajně pravicový politik Miroslav Sládek. Ve schránkách se objevily letáky, že v Králově Poli vzniká islámská čtvrť.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.