Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Základem je pořád rohlík a dobrý chleba, říká majitel sítě pekařství

  7:54aktualizováno  7:54
Před třiadvaceti lety si koupil mlýn v jihomoravských Hošticích-Herolticích, který dřív patřil jeho rodině, a vyučil se mlynářem. Dnes má Miloslav Knichal síť pekařství. „Nevím, jestli můžu říct, že v šestatřiceti to byla mladická nerozvážnost, ale dneska vím, že by mě k tomu znovu nikdo nepřesvědčil,“ říká o svém podnikání Knichal.

Miloslav Knichal je majitelem mlýna v jihomoravských Hošticích-Herolticích a sítě pekáren. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jak to celé začalo?
Pracoval jsem u námořní plavby a na jaře roku 1991 jsem se vrátil domů. Tehdy jsem se rozhodoval, co bude dál. Změnily se poměry, podmínky, ta doba byla dost živelná a každý chtěl s něčím novým začít. No a jednou při rodinné sešlosti mi otec povídá, že jsme kdysi měli mlýn. Věděl jsem, že jsem z mlynářské rodiny, ale nikdy jsem se tím nezabýval. Vlastně jsem na poli ani nerozeznal žito od pšenice.

Přesto jste se stal mlynářem?
Ano, jeli jsme se na mlýn podívat a já si řekl, zkusit to můžeme. Jenže to jsem nevěděl, co mě dalších třiadvacet let čeká. Koupil jsem mlýn, přihlásil se do školy a vyučil se mlynářem, abych vůbec mohl začít podnikat. Nemůžu dělat něco, čemu nerozumím. Také jsem se seznámil s jedním starším mlynářem, který mě do řemesla zasvěcoval.

Jaké byly začátky?
Mlýn byl od roku 1950 odstavený, byl státní válečnou rezervou, v podstatě byl zakonzervovaný. Byla potřeba zásadní rekonstrukce. Kvůli mlýnu jsem prodal nový dům, což mě zachránilo od toho, abych si vzal úvěr a zadlužil se, z toho jsem měl vždycky obavy. Trvalo tři čtvrtě roku, než jsme mlýn zprovoznili. Velkou nevýhodou bylo, že mlýny, které v té době fungovaly, měly svůj trh. Kdežto já jsem jej musel nejdříve zprovoznit a pak hned začít hledat klientelu. V té době to nebylo jednoduché a dneska je to ještě o něco horší.

Miloslav Knichal

Devětapadesátiletý Miloslav Knichal se v 90. letech rozhodl pokračovat v rodinné tradici mlynářství. Koupil mlýn v Herolticích, který v době hospodářské krize musel prodat jeho dědeček. Vyučil se mlynářem a rozjel podnikání. Dnes je majitelem nejen mlýna, ale i dvou pekáren a sítě firemních prodejen v Brně a po celé jižní Moravě. Ve svých obchůdcích nabízí firma Herold dvakrát denně čerstvé pečivo vyráběné z vlastní mouky, výrobky studené kuchyně, zákusky, dorty, bagety, teplé i studené nápoje. Pekařství Herold dbá na kvalitu svých výrobků. Podnikatel tvrdí, že navazuje na staré a osvědčené receptury, do výrobků se nedostane téměř žádná chemie.

Bylo to těžké období?
Ano. Vím, co to znamená být na dně. Opravili jsme mlýn ze starší technologie, za poslední peníze jsem koupil fůru obilí a ona z toho nevypadla mouka, která by se dala použít k pečení. Začátek byl tedy krušný. Postupem času jsme ale nacházeli nové odběratele a získávali zkušenosti. Mlýn jsme v roce 1996 technicky vylepšili, navýšila se výrobní kapacita a zvětšila se jeho účinnost, aby nevznikaly nějaké zásadní problémy. Po těžkém začátku se nám docela dařilo. V roce 2001 jsme udělali druhou velkou rekonstrukci mlýna. A letos jsme dokončili třetí a předpokládám, že za mého života poslední. Kompletně jsme vyměnili veškeré technologie.

Proč váš děda mlýn prodal?
V roce 1928 vzala velká voda splav. O dva roky později celý mlýn vyhořel. Děda jej opravil, ale pak přišla hospodářsky špatná doba. A děda byl nucený mlýn prodat. Každý mi to v rodině předhazuje, pořád slyším, abych nedopadl stejně.

A nemáte strach?
Doufám, že tak nedopadnu. Náš mlýn není velký, ale má svůj trh, žije a je to tak dobře. Máme i speciální mouky, poptávka je, navíc se nám podařilo prodávat mouku až do Vídně, tak si říkám, že je to vlastně úspěch. (úsměv)

Máte mlýn, ale to je jen základ podnikání. Jaké jsou další součásti?
Ve Slavkově u Brna máme průmyslovou pekárnu, kde se vyrábí základ, tedy bílé pečivo a chleby, dále grahamové a celozrnné výrobky. Pak je malá pekárna v Hošticích-Herolticích, která je součástí areálu mlýna Herold. Tady se vyrábí koblihy, koláčky, makové a ořechové rohlíčky a podobně. Takové speciality. Na pekárny navázaly postupem času naše firemní prodejny. Pečivo rozvážíme i do větších obchodních řetězců, do ústavů a nemocnic.

Jak moc jsou prodejny důležité?
Je to nástroj, jak se zviditelnit. Navíc je to takový barometr toho, co lidé mají rádi. Snažíme se vyrábět pečivo z domácích surovin, zboží nezamrazujeme a děláme vše opravdu čerstvé, nepřidáváme v podstatě žádnou chemii. Pečivo vám zkrátka nemůže vydržet dlouho, je to zboží rychlé spotřeby. Přitom zamražené pečivo, které se pak v obchodech rozpéká, je třeba i půl roku staré.

Jsou v pekařství nějaké trendy?
Každé pekařství hledá a zkouší nové věci. Do těsta se sice přidávají jiné ingredience, aby se chuť trochu změnila, ale pořád se bavíme o základním pečivu. Když se podíváme na výrobu, tak je pět druhů pečiva. Chleba, ať světlý či tmavý, z bílého pečiva rohlíky, veky, z jemného vánočky a nějaké záviny. Různé výrobky jsou jen obměny jednoho z pěti základních druhů.

Co lidé kupují nejvíc?
U nás je základním pečivem, které lidé kupují, rohlík. Je to vlastně naše místní specialita, protože rohlíky jinde ve světě nemají, jsou jen v Česku a na Slovensku. Samozřejmě lidé rádi kupují také grahamové a cereální pečivo, které obsahuje různé druhy semínek, hodně vlákniny, je zdravé. Ale základem je pořád rohlík a dobrý chleba.

V pekárně Herold pečou chleba už více než dvě desítky let.

V pekárně Herold pečou chleba už více než dvě desítky let.

Jaký je rozdíl mezi velkoprodejnami a malými pekařstvími?
V našich prodejnách lidé kupují cereální a grahamové pečivo, jemné a sladké pečivo. U nás máme třeba speciality, které zacházejí pomalu do cukrařiny, které ve velkém obchodě neseženete. Řetězce si od pekařů berou jen základní pečivo, o kterém ví, že je zaručeně prodají.

Jsou prodejny základem úspěchu?
Jak se to vezme. Pro uživení firmy nestačí, ale zase je potřebujete. Je to forma prezentace, jsou od toho, aby nás lidé znali, abychom měli možnost ukazovat všechny výrobky. Ve svých prodejnách nabízíme veškerý sortiment, zatímco řetězce si od nás berou jen něco.

Buďte úspěšní

Najděte si práci, která vás bude bavit. Vybírejte z denně žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz.

Zvyšte své šance na trhu práce. Zaujměte profesionálním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma.

Potřebujete poradit? Obraťte se na naše odborníky v poradně jobDNES.cz.

Pekárny jsou na každém rohu. Je těžké se prosadit?
Konkurence je strašně velká. Taky jsme měli období, kdy se nedařilo, po třech měsících to samo odeznělo. Pekárnu to ale poznamenalo. Proto si člověk nikdy nemůže říkat, že je za vodou.

Jak se na své podnikání dnes díváte, šel byste do něj znovu?
Znovu bych to nedělal. Jestli se cítím úspěšný? Spíš unavený. Ale je to proto, že si spoustu věcí dělám a zařizuju sám. To není dobře. Musíte mít tým lidí, kteří si rozdělí práci, a každý má něco na starosti.

Co považujete u svých zaměstnanců za důležité?
Chci kolem sebe lidi, kteří mají k firmě vztah. Vyžaduji a chci, aby dotahovali svoje věci do konce. Aby ti, co pracují na prodejnách, byli milí. Vím, že je to někdy těžké, ale pro zákazníka by nakupování u nás mělo být příjemné.

Říkáte, že máte hodně práce. Baví vás to?
Je to sice náročnější, ale v mlynařině jsem našel svoje pracovní uspokojení. I když v práci trávím spoustu času, denně od sedmi do sedmi či osmi večer. Volno jsem měl naposledy před třemi lety na týden, kdy jsem jel do Chorvatska. Letos v únoru jsem byl tři dny v Londýně. Na Štědrý den odcházím symbolicky jako poslední a uzamykám firmu. A jsem z toho vyčerpaný. Měla by nastoupit nová generace, už je čas.

Máte někoho, kdo po vás mlýn převezme?
Mám dvě dcery, kluka nám čáp nepřinesl. Starší dcera jde svojí cestou, ta v naší firmě nepracuje. Mladší dcera dokončila vysokou školu a žije v mlynářství odmala, takže ta by snad mohla. Už teď má na starosti veškeré naše prodejny. Mlýn teď splňuje moje představy, je postaven tak na dvacet let fungování. Teď jen aby se mlýnská kola dál točila. (úsměv)

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.