Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Aby lidé neumírali na ulici. Brno zřídí ojedinělé útočiště pro bezdomovce

  11:15aktualizováno  11:15
Jsou to lidé, před kterými na ulici ostatní často raději odvracejí zrak. Bezdomovci v nejzoufalejší situaci. Duševně či fyzicky nemocní nebo těžce závislí. Brno jim plánuje zřídit útočiště.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Sami nejsou schopní vyhledat pomoc, kterou jinak bezdomovcům státní i neziskové organizace nabízejí. Proto bývají v tom nejzuboženějším stavu.

V Brně je takových případů několik desítek a vedení města by jich alespoň část rádo dostalo z ulice. Za více než čtyřicet milionů korun z peněz Evropské unie proto plánuje zrekonstruovat zchátralý dům v Mostecké ulici v Husovicích a vybudovat v něm zařízení s patnácti lůžky.

Čtyřiadvacet hodin denně tam budou zdravotníci a sociální pracovníci o nesoběstačné bezdomovce pečovat. V Brně i v celém Česku taková zařízení dosud chybějí.

„Je to pro lidi s duální poruchou, například se závislostí na alkoholu, duševními nemocemi nebo tělesným postižením, kteří nemohou zvládat normální bydlení a nemohou být ani v léčebně dlouhodobě nemocných nebo v domovech pro seniory,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro sociální oblast Matěj Hollan (Žít Brno).

„Máme na výběr mezi tím, aby umřeli na ulici, nebo byli v zařízení, které je zvládne,“ dodal.

Typickým příkladem je agresivní alkoholik s demencí

Projekt v červnu jednomyslně odsouhlasili brněnští zastupitelé ze všech stran. Podle Jana Poláka ze sociálního odboru magistrátu, který ho má na starosti, půjde o zařízení pro krátkodobý i dlouhodobý pobyt. „I těch patnáct lůžek je nedostatečných. Určitě bychom bez problémů zaplnili kapacitu 50 až 60 míst,“ řekl Polák.

V Brně žije na ulici podle posledního sčítání nejméně 550 lidí bez střechy nad hlavou, asi desetina z nich patří mezi ty, kteří kvůli nesoběstačnosti propadnou sociální sítí a nedostane se jim pomoci u již fungujících institucí, jako je město, Armáda spásy, Charita ČR či různé azylové domy a ubytovny.

Počet lidí bez domova přitom každoročně stoupá. „Jde o ty, kteří žijí na ulici velkou část života, jsou bez prostředků, bez práce a na hranici důchodového věku,“ doplnil Polák.

Podle něj nové zařízení, které začne fungovat nejdříve za dva až tři roky, pomůže potřebným lidem v resocializaci či zlepšení zdravotního stavu.

„Typickým příkladem budoucího klienta zařízení v Mostecké je agresivní alkoholik s demencí, který živoří na ulici či po ubytovnách, často putuje mezi různými zařízeními a propadá sociální sítí,“ přibližuje Polák.

„S podobnými lidmi je potřeba pracovat individuálně, aby žili trochu důstojným životem. Není ale možné je dávat mezi klienty běžných domovů pro seniory,“ vysvětluje Polák.

Dům by se mohl otevřít za dva až tři roky

Podle Štěpána Ripky z Platformy pro sociální bydlení, který je zároveň asistentem na Ostravské univerzitě, je ale na podobnou skupinu bezdomovců zacílený i projekt Housing First, který se také v Brně před několika měsíci rozběhl (psali jsme o tom zde).

Vychází z předpokladu, že pokud lidé mají kde bydlet, jsou schopní následně řešit i další svoje životní problémy. Vybraní lidé z ulice dostanou do pronájmu městský byt, v němž mohou bez předběžných podmínek bydlet, avšak musí platit nájem z dávek a spolupracovat se sociálními pracovníky.

Zatím se testuje jeho část vhodná pro rodiny s dětmi. „Dokážu si ale představit, že se bude nové zařízení s projektem Housing First dobře doplňovat,“ řekl Ripka.

Žádost o evropské peníze bude dávat magistrát letos, dva roky bude trvat rekonstrukce domu. Mohl by se tak otevřít v roce 2018 nebo 2019. „Dopad projektu s ohledem na zvýšení bezpečnosti v ulicích města v konečném důsledku pocítí i sami občané,“ píše se v materiálu pro zastupitele.

Roční provoz bude stát šest a půl milionu

Ti už také mohli nahlédnout do architektonické studie. Podle ní bude ve dvoupatrovém domově se zvláštním režimem mimo jiné lůžkový výtah, jídelna, rehabilitační místnost či obytné podkroví pro zaměstnance.

Necelými čtyřiceti miliony korun by měla přispět EU, další 4,3 milionu dá město ze svého rozpočtu. Roční provozní náklady budou kolem šesti a půl milionu korun.

Zařízení přitom nespadá mezi další podobné projekty Strategie sociálního začleňování, kterou na jaře schválilo město a která má v příštích třech letech v rámci asi osmdesáti sociálních projektů přinést do Brna zhruba 800 milionů korun z Unie.



Zpestřete váš jídelníček
Zpestřete váš jídelníček

Inspiraci a zajímavé recepty najdete na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.