Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fotograf přivezl dechberoucí snímky Alp z koše balonu, podívejte se

  19:05aktualizováno  19:05
Spousta fotografů je kvůli pořízení nádherného horského panoramatu ochotná promrznout na kost. Počet těch, kteří se kvůli snímkům zasněžených Alp vznesou na mnoho hodin vysoko nad jejich vrcholy v koši horkovzdušného balonu, je o poznání nižší. Brněnský fotograf Jiří Sláma podnikl podobnou cestu minulý týden.

Nízký přelet horkovzdušných balonů nad alpským jezerem Wolfgangsee chvíli před přistáním. | foto: Jiří Sláma

Celkem čtyřicet balonů z různých evropských zemí startovalo každé ráno ze střediska Filzmoos. Už osmým rokem se tu totiž koná fiesta balonového létání. Jeden z horkovzdušných velikánů patřil také šesti nadšencům z brněnského klubu Balon.cz, jehož je Sláma členem.

Fotogalerie

„Po Česku létám a fotím často, z koše balonu jsem fotil třeba brněnské ohňostroje nebo Telč. Alpy jsou úplně jiný zážitek, každý den v osm startujeme v minus dvaceti,“ popisuje Sláma.

Ve vzduchu trávili od dvou do čtyř hodin denně. „Někdy za tu dobu urazíme třeba devadesát kilometrů, někdy jen šest, záleží na větru,“ říká pilot Tomáš Stejskal.

Jaké snímky se podaří Slámovi nafotit, určoval vlastně vítr. Někdy doletěli až k Villachu, jindy zase létali nad bezmála tři tisíce metrů vysokým Dachsteinem. Přitom se dostali do výšky až pěti kilometrů, a to nad horskými masivy, na kterých je přistání téměř nemožné.

Dostali se i do minus pětatřiceti

„Máme pod sebou třeba třicet kilometrů pustiny. Kdyby se stalo, že musíme kvůli technické závadě sklesat, budeme potřebovat záchranu a balon odtud dostaneme možná až někdy na jaře,“ líčí Stejskal rozdíly oproti létání v Česku.

„Standardně se totiž létá do výšky pěti set metrů až kilometru a všude pod námi jsou místa snadno dostupná autem, na kterých se dá přistát,“ doplnil.

Pro zbytek posádky je ale let především mimořádným zážitkem a ani velké nadmořské výšky speciální přípravu nevyžadují. Kvůli inverzi bývají teploty po vzlétnutí spíše vyšší než při vzlétnutí.

„Taky letíme se vzduchem, takže je tu lépe, než když na zemi fouká. Dostali jsme se ale i do minus pětatřiceti,“ uvedl Stejskal. V balonech jsou pro pasažéry také hadičky s přívodem kyslíku. „Lety zvládají i devadesátiletí důchodci, pokud se teple obléknou,“ oznámil pilot.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.