Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Radek Miča, MAFRA

Zastupitelé schválili trasu dálnice na Vídeň. Termín stavby není jasný

  • 19
Jihomoravští zastupitelé ve čtvrtek na mimořádném zasedání schválili trasu dálnice D52 na Vídeň. Konkrétně verzi vedoucí přes Novomlýnské nádrže a pod Pálavou. Kdy dělníci kopnou do země, ale stále není jasné.

„Předložili jsme základní variantu, která kopíruje stávající silnici I/52 a využívá dnešní průchod územím. Shodli jsme se na ní s ministerstvy životního prostředí a dopravy,“ uvedl radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL), který je za územní plánování na hejtmanství zodpovědný.

Z toho, že na důležité spojnici za hranice začnou dělníci brzy pracovat, by se ale řidiči radovali předčasně. Dálnice je součástí celého balíku takzvaných zásad územního rozvoje, které mají určit vedení klíčových krajských silnic, ale třeba i železnice, či plynofikaci. Do definitivního schválení tohoto krajského územního plánu nebude možné stavbu dálnice jakkoli dál chystat.

Kraj chce sice jeho vydání stihnout do říjnových voleb, což v minulosti slíbil hejtman Michal Hašek (ČSSD). Zákon ale dovoluje dokument schválit jako definitivní po projednání státních orgánů i vypořádání připomínek obcí, spolků a občanů. A v tom může být problém.

Místo klíčového města je na mapě jen prázdné místo

Kromě stěžovatelů z řad obcí, kolem kterých kraj plánuje frekventované silnice vést, výrazně protestuje i Brno. Komplikovanou situaci okolo města totiž kraj vyřešil svérázně – území ve svém plánu úplně vynechal. Zařadil ho do takzvaných územních rezerv, které chce po schválení dokumentu řešit speciální studií. Ta podle Tesaříka přinese další nezbytné informace.

„Tvrdit po více než třech letech práce, že nemají dostatek informací a musí zadat další studii za miliony korun, je naprosto nevěrohodné. Skutečným důvodem odkládání je strach politiků ve vedení kraje učinit rozhodnutí o trasování silnic před volbami, které budou na podzim,“ vadí náměstkovi brněnského primátora Martinu Anderovi (SZ).

Jižní Morava jako jediný kraj v republice nebyla schopná za celou dobu své existence zásady územního rozvoje schválit. Jediný pokus shodil ze stolu v roce 2012 Nejvyšší správní soud, protože hejtmanství podle něj nedostatečně posoudilo vliv plánů na životní prostředí. A podle Andera stejný osud hrozí také nynější verzi, pokud ji u soudu někdo napadne. Dálnice na Vídeň se tak může o další roky zpozdit.

Brnu se postup hejtmanství nelíbí. Případnou aktualizaci krajského územního plánu, která poznatky z „brněnské“ studie do klíčového dokumentu doplní, bude totiž možné vydat nejdříve v roce 2019. A to zásadně brzdí i další důležitou dopravní spojnici R43, která povede od dálnice D1 na sever k Boskovicím a Moravské Třebové, kde se má napojit na plánovanou dálnici mezi Olomoucí a Hradcem Králové.

O tuto čtyřpruhovou silnici první třídy se dlouhá léta vedou výrazné spory. Zatímco některé obce v čele s Kuřimí prosazují trasu Hitlerovy dálnice, proti jsou Brno či Malhostovice s Drásovem, které by tato varianta rozetnula. Původně se mělo včera na zastupitelstvu rozhodovat také o části této silnice mezi Kuřimí a Lysicemi. Ministerstvo dopravy ale kraji doporučilo, aby ji nechalo v územní rezervě stejně jako navazující úsek od Kuřimi na jih.

Ani tam se tak další roky nic nepohne. To tvrdě kritizují brněnské městské části a další obce, jako Ostopovice či Troubsko. Upozorňují, že kraj prodlužuje nezákonný stav, kdy je na řadě míst překročený limit pro škodliviny v ovzduší. Podle Tesaříka to ale „odkývalo“ ministerstvo životního prostředí.

Brnu chybí územní plán, hájí rozhodnutí Hašek

A kraj přispěchal i s argumentem, proč ve čtvrtý rok pracně připravovaných zásadách neřeší Brno a potřebuje k tomu speciální studii. Prý proto, že Brnu chybí aktuální územní plán. Platí totiž stále verze, která je více než 20 let stará. Čerstvé informace je tak podle Tesaříka třeba opatřit novým průzkumem.

„Jiná města na jižní Moravě našla odvahu a nový územní plán vydala, například Znojmo, a funguje to. Potvrdilo to i ministerstvo pro místní rozvoj. Brno přešlapuje na místě a vymlouvá se na neexistenci zásad územního rozvoje,“ argumentuje hejtman Hašek.

Přitom jeho spolustraník a nyní už bývalý primátor Roman Onderka v minulosti tvrdil, že bez krajských zásad Brno územní plán připravit nemůže. A se svou koalicí předloni těsně před volbami neuspěl ani v pokusu prosadit alespoň stávající aktualizaci klíčového dokumentu města. Zastupitelstvo ji sice schválilo, soud pak ale jako nezákonnou zrušil.

Na výsledek zaklesnutí Brna a kraje nečekají v Rakousku. Země plánuje prodloužit dálnici A5 z Vídně směrem k Mikulovu až k české hranici. Po setkání s českým ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO) to před čtrnácti dny uvedl dolnorakouský hejtman Erwin Pröll. Zda tam bude mít na co navázat, nejspíš ještě minimálně řadu měsíců nebude jasné.