Ta brněnským zastupitelům vzkazuje: "Chci žít ve zdravém prostředí a ne v bludném kruhu, nemocí hráče trpí i jeho rodina a okolí. Chci budoucnost pro naše děti, chci bezpečnou zónu a ne herny, které jsou živnou půdou kriminality."
"Pod tohle se nám občané podepisovali. Pro některé je to hodně nepříjemné, jsou do své závislosti ponoření a neví, co s tím. Ale vědí, že je to špatně a že by na tom byli lépe, kdyby tam herny nebyly," vysvětluje romská poradkyně brněnského magistrátu Helena Krištofová.
S peticí přišli lidé z městské skupiny pro integraci a romského střediska DROM. Právě jejich terénní pracovníci s petičními archy oslovovali obyvatele problémové brněnské oblasti, kde je podle průzkumu největší hustota heren a zastaváren v Brně. V tomto městě je podle posledního sčítání z loňského října 232 heren a do mnohých z nich podle průzkumů neziskových organizací DROM a Ratolest chodí i děti.
Co se píše v peticiÚryvek z textu petice "Chci žít ve zdravém prostředí, ne v bludném kruhu. Nemocí hráče trpí i jeho rodina a okolí. Chci důstojný život a budoucnost pro naše děti. Herny pro ně znamenají riziko. Chci bezpečnou zónu, ne herny, které jsou živnou půdou kriminality." |
"Není tady žádný obchod, zato jsou tady herny, tři čtyři metry od sebe. Od malička naše děti nevidí nic jiného než herny a zastavárny. Když se pak v noci opijí, rvou se a tancují na ulici. Černí, bílí, to je jedno. A ruší nás, když spíme," popisuje život na Cejlu tamní obyvatelka Eva Malíková.
"Jiné herny jsou naopak poloprázdné, někteří Vietnamci je mají spíš jako zástěrky. Město by se mělo konečně zamyslet a něco s tím udělat," říká žena, která pracuje v Dromu jako asistentka prevence kriminality.
Konec heren v problémových oblastech
Petici dostanou zastupitelé města do ruky na svém zasedání v květnu nebo v červnu. Už teď se na magistrátu připravuje novela městské vyhlášky, která má zakázat herny v Brně v sociálně vyloučených lokalitách, mezi kterými jsou Cejl a Bratislavská ulice jasnou jedničkou.
A ani na celém území jižní Moravy nemá obdoby. Čeká se teď na to, jestli Senát a prezident potvrdí novelu loterijního zákona, kterou 14. dubna schválili poslanci. Platit by mohla od 1. července a bude dávat větší pravomoc obcím.
Dostanou totiž pod kontrolu nejen tradiční automaty, ale i videoloterijní terminály. Ty dnes povoluje ministerstvo financí. Většina majitelů heren na terminály přešla právě proto, že obec na ně neměla "páky".
"Centrum patří turistům, ne hráčům"
"Aktualizaci vyhlášky teď připomínkují městské části. Brno pak bude nachystané na to, že novela zákona začne platit a že se budou radnice účastnit povolovacího řízení. V sociálně vyloučených lokalitách se pak nové herny otevírat nebudou a mělo by jich ubývat," uvedla vedoucí skupiny pro integraci Kateřina Dubská (SZ).
Primátor Brna Roman Onderka (ČSSD) připomíná, že to pak bude hlavně na samotných městských částech, jestli nějaký prostor hazardu poskytnou.
"Budeme požadovat návrhy městských částí, kde by připustily herny a kde ne," řekl primátor, který zároveň zdůrazňuje, že pro centrum Brna platí zvláštní pravidlo. "Tam si turisté chodí prohlížet památky, a ne hrát na automatech," uvedl.
Ve Znojmě se zaměří na okolí škol
Například v Hodoníně je právě v centru města největší koncentrace heren. Starostka Hodonína Milana Grauová to vnímá do jisté míry pozitivně.
"Právě díky té poloze si nad nimi policie ve městě udržuje velkou kontrolu," vysvětluje Grauová, která ale plánuje otevřít diskusi o hernách ve městě, až když novela loterijního zákona bude platit.
"Každopádně budeme řešit, aby nepřibývaly, a podle analýzy by se mohly některé omezit. Je třeba to ale řešit komplexně. Mám obavu, že kdybychom je vystrnadili z centra, přesunuli by se do obytných zón, kde je působnost kontroly podstatně horší," dodala.
Jako problém vnímají herny i ve Znojmě. Starosta Petr Nezveda naději na změnu vítá. "Ještě se tím budeme na radnici zabývat. Herny by měly zmizet hlavně z okolí škol, případně památkové rezervace," uvedl Petr Nezveda.
