Zdeněk Rotrekl žil disidentství jako osudový úděl

  11:49
DISIDENTI JIŽNÍ MORAVY - Letos bude katolickému básníku a spisovateli Zdeňku Rotreklovi osmdesát devět let. Dožívá se jich v obdivuhodné duševní i fyzické svěžesti, uvážíme-li, že prošel celou smrti, když při inscenovaném procesu v poúnorové době dostal nejdříve jako člen "protistátního spiknutí" návrh na absolutní trest.

Zdeněk Rotrekl s Václavem Havlem na "plavbě disidentů" na parníku Visla, květen 1988 | foto: archiv

Když mu byl trest změněn na doživotí, nakonec řadu let těžil v nejhorších možných podmínkách jako politický vězeň uranovou rudu v Bytízu u Příbrami. Ostatně režim ho jako otevřeně katolického tvůrce a disidenta pronásledoval až do roku 1989.

Narodil se v Brně, jeho otcem byl syn pouhého "domkaře", jak se tehdy říkalo. Tomáš Jan Rotrekl se vyučil sadařem, projel celou Evropu, ovládl spoustu jazyků a pak jen svou pílí, vůlí i šikovností založil roku 1904 v Brně na Jánské 12 první a největší český semenářský závod u nás.

"Otec, kterému jsem celý život vykal, mi předal své klíčové slovo, a to je vědomí povinnosti," vzpomíná spisovatel na dobu, kdy mu bylo třináct let.

Disidenti jižní moravy

Ke dvacátému výročí listopadu 1989 připravila brněnská redakce MF DNES unikátní seriál o disidentech jižní Moravy.
Jaké byly hlavní události protikomunistického odboje v 70. a 80. letech minulého století v kraji? Kdo byli hlavní představitelé disentu, jaké jsou jejich příběhy i názory na minulost i současnost?

Jana SoukupováČtěte seriál od bývalé brněnské disidentky a nyní redaktorky MF DNES Jany Soukupové.

Nedlouho potom otec zemřel, prý se v podstatě udřel. "V roce 1933 jsme za ním šli s maminkou do nemocnice, kde mi řekl poslední slova, která jsem od něho slyšel: Máš udělané úkoly?" dokládá otcův jedinečný smysl pro zděděné klíčové slovo jeho syn.

Konflikt s režimem přišel už za druhé světové války

První konflikty s režimem přišly pro mladého Rotrekla ovšem už za druhé světové války, kdy přestal jako totálně nasazený dělat pro Němce od šesti ráno do šesti večer. Naštěstí jej upozornil jeden rodinný známý, že na něj přišlo udání, jak "sabotuje hrdinné úsilí říše", za což byl za války špagát. Takže pro zbytek války se budoucí disident uchýlil do ilegality.

Po válce se Zdeněk Rotrekl ani na chvíli nepřimkl k proruské levé vlně. Prý mu v tom zabránil způsob osvobozování Brna, kde se sovětská armáda chovala jako na dobytém území.

Halas pomohl, Nezval naříkal

17. listopadu 1949 na Mezinárodní den studentstva odsoudili Zdeňka Rotrekla "za nepřátelský postoj k lidovědemokratickému zřízení a Sovětskému svazu" podle nových komunistických zákonů po návrhu trestu smrti na doživotí.

"Tehdy stačilo, když jste si na ulici nebo v hospodě zazpívali ,Haj, husičky, haj, Klement nám dá ráj, máme Prahu stověžatou a v ní Martu prdelatou’. Za to bylo minimálně šest let. Já jsem byl odsouzen jako bývalý vysokoškolský funkcionář, vedoucí resortu kultury, jehož v letech 1946 a 1947 zvolilo na 20 000 brněnských studentů do Oblastního svazu vysokoškolského studentstva," líčí Rotrekl, kterému navíc uškodily jeho předúnorové bojovné novinářské články a tři už tehdy vydané sbírky křesťanské poezie.

Jeho ovdovělá maminka se tehdy vydala za básníkem Františkem Halasem, který sice už velmi nemocný ležel ve vinohradské nemocnici, ale svou přímluvou skrze prostředníka patrně zvrátil absolutní trest jejího syna.

Zdeněk Rotrekl (druhý zprava) s manželi Kotrlými a sestrou faráře Františka Lizny, Černovice 1987

Maminka prosila o pomoc také Vítězslava Nezvala, který nejspíš nijak nepomohl, pouze se prý tehdy držel za hlavu a naříkal "Co to ten hoch udělal!".

"Nikdy bych matce nedovolil, aby se za mě přimlouvala," tvrdí dodnes Zdeněk Rotrekl. "V našem případě bylo velké štěstí, že náš brněnský proces s vysokoškoláky nebyl veřejný, takže lid neměl příležitost volat po smrti zrádných štváčů," myslí si Zdeněk Rotrekl, který seděl na Borech i v Leopoldově s básníky, šlechtou i prvorepublikovými politiky.

Po částečné změně poměrů v roce 1962 propustili tehdy 42letého Zdeňka Rotrekla po třinácti letech a 25 dnech na desetiletou podmínku z vězení. Tři měsíce předtím umřela jediná bytost, kterou Zdeněk na světě měl a která na něho venku čekala - jeho maminka, která se ho nedočkala a které její syn nesměl přijít ani na pohřeb.

"Navíc mě po propuštění z lágru chtěli vzít na vojnu, ale měl jsem tak pošramocené zdraví, že mi nakonec dali modrou knížku. Pak jsem po Brně roznášel petrolejové lampičky, kterými se osvětlovaly stavební výkopy. Až v roce 1970 jsem dostal invalidní důchod," líčí svůj návrat na svobodu spisovatel, který se roku 1963 oženil a v roce 1964 se mu narodil jediný syn.

Oběti z bývalých viníků

"Chartu jsem podepsat nemohl, i když tam byli lidé, kterých jsem si velmi vážil. Zato tam byli jiní, se kterými jsem měl problém," tvrdí Zdeněk Rotrekl. "Nicméně jsem věděl, že jde o nesmírně důležitý počin, který i lidem v zahraničí ukáže, že český člověk není jenom Švejk, co vozí dary papalášům do Sovětského svazu," líčí své sympatie ke hnutí Charty.

"Normalizaci a disent nemůžeme ovšem pochopit bez poúnorového teroru v roce 1948, kdy komunisti zlikvidovali církevní řády, selský stav a řemeslníky. Přitom čeština byla dlouhá léta jazykem právě této vrstvy. A nemůžeme nic pochopit ani bez událostí z konce 60. let, kdy národ rozkopl dveře ke svobodě a zrušil cenzuru," vzpomíná na své tehdejší působení redaktora čtrnáctidenníku Obroda, kdy také jako jeden z prvních založil klub poúnorových politických vězňů K 231, který byl pojmenován podle zákona "na ochranu lidově demokratického zřízení".

Zdeněk Rotrekl a Zeno Kaprál na Lodi literátů (90.léta)

Při událostech konce 60. let se totiž z bývalých viníků poúnorových represí a pozdějších reformních komunistů začaly rodit ještě pozdější normalizační oběti. "Z tohoto faktu se pak odvíjely poznávací a chápající vztahy v disentu, bez nichž není myslitelné ani společenství Charty 77," zmiňuje ojedinělý fenomén lidí spolupracujících napříč politickými i náboženskými názory, původu či přesvědčení.

Kromě hojné publikace svých textů v nejrůznějších samizdatech doma i v zahraničí působil Zdeněk Rotrekl i jako redaktor v družstvu Logos katolického disidenta Josefa Adámka. Doma spolupracoval se samizdatovými Lidovými novinami, Originálním videojournalem a jako člen Vaculíkovy "junty" také s časopisem Obsah.

Roku 1988 začal s technickou pomocí Karla Courala znovu vydávat katolicky orientovaný časopis Akord. "Tiskařská úroveň našeho samizdatového Akordu byla ovšem otřesná," nezastírá nespokojenost s technickým redaktorem Rotrekl.

"Když jsem v roce 1988 jako jeden z prvních podepsal dokument Hnutí za občanskou svobodu, protože vyžadoval zrušení vedoucí úlohy KSČ, odvezli mě k výslechu do stejné budovy na Příční, kde mě vyslýchali už v roce 1949," zmiňuje svůj osobní historický oblouk Zdeněk Rotrekl. "Nic ze mě nedostali, já už jsem tohle měl všechno za sebou," dodává.

Koncem 80. let se podařilo uspořádat neoficiální přednášku před nabitým sálem v brněnském klubu Šelepka, kde Zdeněk Rotrekl poprvé veřejně promluvil o svém vězení, komunistických koncentrácích a exilových autorech.

Lidé žijí pod bolševickou dekou

Hned po 17. listopadu 1989 promluvil Zdeněk Rotrekl na revolučním Náměstí Svobody. Všiml si tu fotografujících estébáků pod pódiem. Krátce po změně poměrů Zdeněk Rotrekl založil a působil ve výboru Obce moravskoslezských spisovatelů, založil Syndikát českých novinářů a pod nakladatelství Petrov tehdejší Lidové demokracie přenesl vydávání svého časopisu Akord, k jehož řízení přizval spisovatele Pavla Švandu.

"Důsledky čtyřiceti let komunismu stále v mentalitě zdejších lidí nacházím," shrnuje spisovatel dojmy z posledních dvaceti let. "Lidé jako by pořád žili pod jakousi bolševickou dekou. Vidím to na naší vzdělanosti, historické paměti, v souvislostech, které si ve své zabedněnosti tenhle národ neuvědomuje a nepřipomíná. Díky tomu můžou mít dodnes komunisti při volbách tolik procent," nebere si servítky spisovatel, kterému vyšlo za posledních dvacet let mnoho básnických sbírek, románů i starších samizdatových prací.

Dnes má napsáno přes 700 stran své vzpomínkové knihy Hnízda ze stromu, který odchází. Až napíše dalších minimálně 300 stran, knihu vydá brněnské nakladatelství Atlantis. "Svobodný vzduch dneška je samozřejmě i pro mě naprosto základní podmínkou lidské existence," tvrdí spisovatel. "Otázkou je, zda si jí dost vážíme, abychom o ni nedokázali snadno přijít, což je mé hlavní poučení z posledních sedmdesáti let," dodává nositel Řádu T. G. Masaryka, Řádu svatého Cyrila aMetoděje, Ceny Jaroslava Seiferta a mnoha dalších.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes dopoledne převrátil na bok v Hostěradicích na...

V opilosti jsem odhodil cigaretu na smetí, tvrdí souzený o vzniku požáru

28. března 2024  13:01

Patnáct až dvacet let vězení hrozí osmatřicetiletému muži z Polska za dvojnásobný pokus o vraždu...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

Za nejdražší lístky další rozčarování. Kometa má hodně pomalých bruslařů, říká Duda

28. března 2024  10:13

Jenom jednou za patnáct let od návratu do extraligy se hokejistům Komety Brno podařilo v základní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...