Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Klíčové dopravní stavby v Brně a okolí váznou. V papírové pasti

  13:14aktualizováno  13:14
Na zásadní silniční stavby, které usnadní jízdu po Brně i cestování přes jižní Moravu, stále řidiči čekají marně. A ještě nějaký čas budou. Problém leží hlavně v nedotaženém „papírování“.

Pisárecký tunel už slouží, na dobudování dalších úseků Velkého městského okruhu se však v Brně stále čeká. A dlouho ještě čekat bude. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na jedné straně je svižný příjezd do Brna přes Pisárecký tunel a rozsáhlou křižovatku Hlinky, na druhé pak nový Královopolský tunel. Mezi nimi však řidiči narážejí na špunt a musejí se naštosovat do dvouproudé Žabovřeské ulice.

Právě tento úsek je proto další na řadě při budování Velkého městského okruhu, který má vyřešit špatnou dopravní situaci ve městě. Kvůli rozšíření Žabovřeské měly například ustoupit do tunelu tramvajové koleje (o záměru jsme psali zde).

Při otevírání Královopolského tunelu v roce 2012 se předpokládalo, že další úsek bude hotový v roce 2017. Jenže nakonec se do té doby nejspíš ani nezačne stavět.

Hlavní příčina neleží v Žabovřeskách, ale v papírech. Stavbě, která postupně nabrala zpoždění, propadl posudek o dopadu na životní prostředí. Investor, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), o něj bude muset požádat znovu. A celý proces může trvat minimálně další rok a půl.

Brněnský okruh je jednou z 98 dopravních staveb, které mají v Česku s posudkem EIA (Environmental Impact Assessment) problém. „Jde o projekty, jež mají vydána stará stanoviska podle zákona z roku 1992. Proto je Evropská unie neuznává,“ vysvětlila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Zdržením staveb už se zabývala i vláda

ŘSD přitom plánovalo, že se stavbou začne alespoň do konce tohoto roku. „Stále však nevíme, jak to nakonec s posudky bude, a tak nemůžeme požádat o potřebná stavební povolení,“ postěžoval si ředitel brněnské pobočky ŘSD David Fiala.

To ovšem ministerstvo životního prostředí odmítá s tím, že dopravní investor přesně ví, u kterých staveb musí dokumentaci na nový posudek vypracovat. Bez potřebného povolení, které musí kvůli čerpání prostředků z evropských fondů schválit Evropská unie, se proto v Brně s pracemi začít nemůže.

Zdržením u desítek dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun se už na začátku května zabývala česká vláda. Ta chce v Bruselu pomocí speciální novely u jedenácti důležitých projektů vyjednat výjimku, která by celou záležitost odblokovala.

Velký městský okruh v Brně však mezi nimi nefiguruje. „Vybírali jsme z nejpřipravenějších a nejvíce potřebných projektů, jež patří do významné evropské sítě dopravních koridorů,“ objasnil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Mezi vybranými stavbami v Česku je deset dálničních a jedna železniční.

Na to, že se Brno nedostalo na seznam priorit, si minulý týden stěžoval jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Podle náměstka brněnského primátora Richarda Mrázka (ANO) ale do jednání Brno zasáhnout nemohlo. „Není to věc Brna, ale ŘSD. A jediný, kdo o tom nakonec rozhoduje, je Evropská komise,“ reagoval Mrázek.

Územní plán odsouvá důležité věci, opakují starostové

Dokončení Velkého městského okruhu není jedinou významnou stavbou, na kterou řidiči v Jihomoravském kraji čekají. O dálnici z Brna na Vídeň se diskutuje už dlouho, jenomže dokud kraj nemá schválené zásady územního rozvoje, je výstavba jakékoliv takové stavby na jižní Moravě v nedohlednu. Nelze bez nich ani čerpat evropské peníze.

Poté co Nejvyšší správní soud před čtyřmi lety poslední zásady územního rozvoje zrušil kvůli nedostatečnému posouzení všech staveb na životní prostředí, chce nyní kraj schválit ještě do podzimních voleb nové. Obsahují například návrh na to, že se zkapacitní část dálnice D1 mezi Kývalkou a Slatinou.

Jenže podobu návrhu už přes rok kritizují někteří starostové v čele s Janem Symonem z Ostopovic (Společně pro Ostopovice) a postupně se k němu přidávají i další starostové a spolky – například z Troubska, Popůvek, Bosonoh nebo Brna-jih. Pokud by kraj schválil zásady v podobě, v jaké jsou teď, může se vše vrátit k soudu.

A to proto, že řešení silnic, na nichž jsou v obcích dlouhodobě překračovány limity hlučnosti a prašnosti, jsou v nich zanesena pouze jako územní rezerva. A jen na jejím základě se začít stavět nedá. Stejně je na tom prodloužení D52 z Pohořelic okolo Mikulova do Rakouska a D43, která by měla odvést dopravu z Brna.

Nemáme dost podkladů, brání se kraj

Jihomoravský kraj se ale hájí tím, že nemá dostatek podkladů, aby mohl jejich výstavbu schválit, a že si k nim musí nechat zpracovat podrobnější studii.

„Zásady územního rozvoje jsou klíčovým koordinačním dokumentem. Nejvíce záměrů, které je nutné koordinovat, je v brněnské aglomeraci. Jenomže stávající návrh na toto území rezignoval a odsunul jej o tři nebo čtyři roky, protože studie nebude hotová dříve než v roce 2019,“ rozčiluje se starosta Symon.

A dodává, že kraj neměl chtít zásady stihnout schválit do voleb, ale prodloužit jejich zpracování o rok či rok a půl. Za tuto dobu by podle něj bylo reálné řešení důležitých staveb v okolí Brna do nich zapracovat.

„Studie, která detailně prověří plochy označené jako územní rezerva, je součástí dokumentu zásad územního rozvoje. Nemůže být tedy zadána ke zpracování dřív, než se zásady schválí,“ oponuje krajský radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL).

Lidé mají možnost vyjádřit se k zásadám do 15. června. Mohou tak učinit na webu zur-jmk.cz nebo v pondělí na veřejné debatě v Blansku, v úterý ve Vyškově a ve středu ve Znojmě.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.