Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když bude hnůj od prasat a skotu, lze suchu vzdorovat, míní zemědělci

  7:56aktualizováno  7:56
Problém se suchem je hlubší, než se předpokládalo. Podle odborníků je ohrožená až půlka zemědělských půd, kterým chybí organická hmota. Tu zaručí jen hnojení, jenže počet hospodářských zvířat v Jihomoravském kraji dál klesá.

Prasata se zdvojeným genem MSTN v čínské laboratoři | foto: Xi-jun Yin/Nature

Nejpalčivější problém, který řeší a v následujících letech budou řešit jihomoravští zemědělci? Jednoznačně sucho. Jak ukazují výzkumy nebo webový portál Intersucho, jenž připravili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, mají k tomu důvod. Mezi plochami půdy, které budou do dvaceti let postiženy nejvíce, je nejrizikovější právě jižní Morava.

Počty vepřů na jižní Moravě

2016 - 157 tisíc kusů
2010 - 266 tisíc kusů

Nedostatek vody střídají bleskové záplavy, a to degraduje půdu, která tak ztrácí své vlastnosti. Když se k tomu připočítá používání těžké zemědělské techniky a orba na stejnou hloubku, výsledkem je alarmující číslo - podle odborníků je ohrožená až polovina ploch zemědělské půdy. Přitom poškození je takřka nevratné.

„Záleží na míře eroze, ale pokud je dlouhodobá a intenzivní, půda se v podstatě stane neúrodnou. Její obnova může trvat generaci, ale třeba i sto let,“ tvrdí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

„Půdu je nutné považovat za neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba centimetrové vrstvy trvá desítky až stovky let, její zničení je přitom otázkou okamžiku,“ potvrzuje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půdy.

Dalším velkým strašákem farmářů je úbytek organické hmoty v zemině.

„Je to začarovaný kruh. Řešíme problémy se suchem, a přitom víme, že právě organická hmota na sebe váže vodu. Musíme ji dostat do půdy ve větším množství. Jednoduše řečeno, je potřeba více hnojit. A hnůj produkuje živočišná výroba, takže řešením sucha je mimo jiné také podpora chovu dobytka,“ vysvětluje okresní předseda Zemědělského svazu pro Brněnsko a Znojemsko Lukáš Jurečka.

Jenže za poslední desítky let stavy hospodářských zvířat výrazně poklesly. S výjimkou drůbeže zaznamenávala živočišná výroba v Jihomoravském kraji v posledních letech spíše ztráty. Ministerstvo zemědělství se sice snaží pomocí dotačních programů chov na venkov vrátit, výsledky se však zatím ve statistikách neprojevily.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se například počet chovaných prasat na jižní Moravě snížil za posledních pět let o více než sto tisíc kusů na 157 tisíc.

Potřebují dotace

Oživit chov by v kraji mohli farmáři Zemědělského družstva Jiřice u Miroslavi, kteří chtějí v Dolenicích na Znojemsku vybudovat jednu z největších farem prasat v republice. Investici odhadují až na 150 milionů korun, jsou však závislí na získání evropských dotací.

Šéf krajské agrární komory za poklesem živočišné výroby vidí hlavně fakt, že zemědělci dostávají dotaci na plochu, ne na produkci. Jinými slovy, starat se o pole s obilím je snazší než mít třeba farmu se skotem.

„Musí se změnit i chování spotřebitelů. V jiných zemích lidé nakupují kvalitní domácí maso místo dovozového. Pro srovnání: 90 procent toho, co jedí Rakušané, pochází z Rakouska. My jen vepřového dovážíme 57 procent,“ vysvětluje Václav Hlaváček.

Pýcha tvrdí, že nezbytná je v tomto ohledu společná strategie. „V západní Evropě se zemědělci spojují do větších celků a získávají tak na síle při vyjednávání se zpracovateli o cenách. Na to musíme umět reagovat, jinak v zahraniční konkurenci neobstojíme,“ podotýká.

Nepříznivé vyhlídky má zvrátit nově vznikající strategie agrárního rozvoje s výhledem do roku 2030. „Za posledních patnáct let máme propady u všech komodit, ať jsou to hospodářská zvířata, nebo plodiny. Strategie je nutná pro stát i zemědělce. Nejde o žádnou patnáctiletku, ale o nastavení směru. Když někdo staví kravín nebo skleník, nedívá se jen dva roky dopředu, ale mnohem dále,“ míní ministr zemědělství Marian Jurečka.

Důležitá je koncepce

Sucho podle něj není problém jen zemědělců, ale týká se celého vodohospodářství.

„Dnes nás ještě tato problematika tolik nepálí, ale pokud ji nebudeme řešit, tak za padesát let budeme mít vážný problém. Musíme řešit zásobování pitnou vodou a vodu pro průmysl. Koncept hospodaření s vodou musí být dobře vyprojektován,“ dodal Jurečka a současně vyzval zemědělce k podávání podnětů, na základě kterých ministerstvo zahájí novou podporu. V letošním roce totiž končí státní dotace na závlahy a obnovu vodní infrastruktury.

Kraj i jihomoravští farmáři se ale ozvali už loni, když apelovali na ministerstvo, aby dotace na závlahové systémy navýšilo. Stát sice nabízí příspěvky, ale jen v objemu 35 milionů korun. Limitem je i fakt, že si závlaháři mohou podat pouze jednu žádost ročně.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.