Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zemědělci se učí, jak na sucho. Žně letos začaly předčasně

  7:30aktualizováno  7:30
Na jižní Moravě začaly předčasně žně. Někde budou výnosy i o polovinu horší než vloni. Může za to suché počasí. Farmáři hledají způsob, jak v měnících se podmínkách fungovat.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Zahrádkáři na jahodnících sklidili pár plodů a teď koukají, jak jim žár spaluje další rostliny, které leckde ani kvůli zákazu zalévání nemohou zavlažit. Půda na jižní Moravě je vyschlá půl metru pod povrch. Zemědělci už dokonce museli předčasně zahájit žně a je jasné, že především na jihu kraje budou výnosy u obilovin oproti loňsku řádově o 40 až 60 procent nižší.

„Propad platí především v jižní části našeho okresu. Na Židlochovicku se výnos u již sklizeného ozimého ječmene pohybuje na úrovni 2,5 tuny na hektar,“ potvrdil za Okresní agrární komoru Brno Aleš Holas. Naopak žně ještě nezačaly na Blanensku. Šéfka zdejší agrární komory Marcela Pokorná propad odhadla na 20 procent oproti minulým rokům.

Jasné je, že suché počasí není jen nějakým výstřelkem, ale jde o trend. Farmáři proto hledají cestu, jak v měnících se podmínkách fungovat. Potřebují například zabránit erozi vyprahlé půdy. Učit se to mají na demonstračních farmách, které jsou na jižní Moravě dvě. Obě na Brněnsku – družstvo Pooslaví Nová Ves a Školní zemědělský podnik Žabčice. Ve zbytku republiky je dalších pět.

Farmáři se tam dozvědí, jak poměrně rychle čelit střídání tropických teplot a prudkých bouřek s přívalovými dešti. A dá se to i bez drahých nástrojů – jde jen o to, přerozdělit parcely pozemku nebo střídat osevní postupy i plodiny náchylné a nenáchylné k erozi. Odborníci radí, že lepší je setí po vrstevnici, pak nedochází k vymílání brázd.

Ale na demonstračních farmách uvidí rolníci i nové technologie, třeba strip-till. „Souprava využívá navigaci pro přesné pásové zpracování půdy, díky čemuž pak navazuje přesné setí. K této technologii lze připojit zároveň aplikaci kapalného hnojiva, třeba kejdy, přímo do zpracovávaného pásku,“ popisuje novinku předseda družstva Lukáš Jurečka.

Prší stále stejně, ale klesá vzdušná vlhkost

Výsledky jsou viditelné už první rok. Půda dokáže pojmout asi dvacet milimetrů srážek, zbytek odtéká, ale nebere s sebou zeminu. V Nové Vsi už mají za sebou první den otevřených dveří, další je připraven na 17. září.

„Ale oslovujeme i jednou za měsíc zemědělce, učíme je teorii a jdeme i přímo do porostů. Pokud se někdo ozve individuálně, tak se mu také věnujeme,“ vysvětlil Jurečka.

I když se třeba čtvrteční bouře jižní Moravě v podstatě vyhnuly a lidé v kraji si stýskají, že nezaprší a nezaprší, suché roky nemají s dešti překvapivě zas tolik společného.

„Prší prakticky stále stejně, ale nárůst teploty, zvýšení počtu jasných dní a tím i slunečního záření a pokles vzdušné vlhkosti výrazně zvyšuje ‚výsušnost‘. Když k tomu přidáme teplejší zimy, které neprospívají akumulaci vláhy v půdě, a dříve začínající vegetaci, máme hlavní viníky. A pokud přidáme erozí degradovanou půdu, dostaneme neutěšený obraz krajiny,“ popsal Miroslav Trnka, koordinátor týmu Intersucho.

Jde o webový portál, který zemědělcům poskytuje denně aktualizované předpovědi na základě pěti modelů. Farmáři si tak mohou plánovat práce na poli klidně i na osm týdnů dopředu.

Od počátku roku navštívilo tento web přes 31 tisíc lidí. Někteří zemědělci sami situaci monitorují. „Máme aktuálně přes 320 aktivních pozorovatelů, z nichž cca 120 přispívá každý týden ke vzniku mapy. Nejaktivnější jsou kolegové ze Znojemska, Hodonínska a Brna-venkova,“ upřesnil Trnka.

Na Moravské Sahaře se bojí, že vše zhorší těžba

Na Moravskokrumlovsku i Miroslavsku zatím stále platí zákaz odběru vody ze zdejších vodních toků, ale sucho řeší i mnohé další jihomoravské obce a města. Třeba Ratíškovice na Hodonínsku, které patří k nejpostiženějším vůbec.

„Deficit vody v této části kraje je největší v celé republice. Proto také velmi a dlouhodobě bojuji se záměrem těžby štěrkopísků v údolní nivě Moravy, která je pro celou naši oblast jediným zdrojem vody. Ne nadarmo se našemu kraji říká Moravská Sahara,“ podotkla starostka a senátorka Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Tvrdí, že těžbou štěrků zhruba 200 metrů od studní dojde k nevratnému poškození vod. Obec alespoň plánuje investici do retenční nádrže, která ochrání před přívalovými dešti, kvůli množství vlastnických vztahů to je ale komplikované.

Meteorolog Jan Šrámek odpovídá na otázky v pořadu Rozstřel (6/2017):





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna pro dopravu
V Žít Brno to vře kvůli autobazaru. Terčem spolustraníků je Hollan

V hnutí Žít Brno to vře. Vůbec poprvé se spolustraníci staví proti svému nejznámějšímu členovi, Matěji Hollanovi. Starosta městské části Brno-střed Martin...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Před Krajským soudem v Brně ve středu stanul šestadvacetiletý Marek Č., který...
Neuvěřitelně jsem se jí bál, líčil mladík, který ubodal matku i s bratrem

Byl skromný, ochotný a velmi nadaný hudebník i tanečník. Jen vedle své matky působil zakřiknutě. To zaznělo ve středu u Krajského soudu v Brně při čtení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.