Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zapomenuté trubky v polích ničí úrodu i stroje. Odhalit je mohou drony

  7:09aktualizováno  7:09
Jihomoravská pole jsou plná zapomenutých odvodňovacích trubek. Nikdo už přesně neví, kde jsou ukryté, zničit přitom můžou úrodu i zemědělskou techniku. Vyhledávat by je mohly drony, odborníci právě dokončili testování.

Identifikace zvěře před sklizní z dronu s termovizí při úsvitu. | foto: UpVision

Drenáže na polích se intenzivně budovaly už za první republiky kvůli odvodnění pozemků. Jenže později, zvláště v 90. letech, se prudce měnily vlastnické vztahy.

Fotogalerie

„Bývalá zemědělská družstva ještě měla přehled o tom, kde drenážní trubky jsou, ale poté, co se půda rychle prodávala, povědomí o jejich umístění zmizelo,“ vysvětlil Jan Hajda (ČSSD), šéf senátního zemědělského výboru a předseda představenstva Zemědělského družstva v Sedleci u Mikulova.

Situace je podle něj vážná. Zapomenuté roury nejvíce trápí zemědělce na jižní Moravě, dále pak na Vysočině a v jižních Čechách. Mnozí vlastníci ani nevědí, zda na svých pozemcích potrubí mají, a už vůbec ne, kde se případně nachází.

„Pokud se drenáže někde ucpou a nemají vývod mimo pozemek, mohou způsobovat lokální vodní kola. Navíc tam snadno může zapadat i zemědělská technika,“ popsal Hajda a dodal, že drenážní systémy z počátku minulého století jsou dávno na hranici životnosti.

S tím, jak vyhledat trubky ve zhruba metrové hloubce, které znehodnocují zemědělskou půdu zavodněním i erozí, by přitom velmi dobře dokázaly pomoct drony.

Pohled ze vzduchu odhalí, co ze země vidět nelze

„Drenáže se na zemědělských plochách projevují jako linie. Ačkoliv ze země jsou tyto čáry neviditelné, ze vzduchu jsou jasně patrné,“ poznamenal Jakub Karas ze společnosti UpVision, která projekt na vyhledávání trubek pomocí dronů řeší s výzkumnými ústavy zřizovanými ministerstvem zemědělství i Mendelovou univerzitou v Brně.

Na co se dají využít drony v zemědělství

  • pro tvorbu digitálních modelů terénu, ze kterých pak lze počítat kubatury různých objektů (sesuv, halda zeminy, výkop apod.)
  • pro analýzu porostu, odhady objemu biomasy, odhady výnosů, pokryvnosti půdy, stavu porostu z hlediska chorob či vodního stresu
  • pro stanovení cílené aplikace různých prostředků či technologií, uvažovat lze také o aplikaci pesticidů a hnojiv prostřednictvím dronů
  • pro plašení zvěře, kterou mohou zemědělské stroje zranit nebo usmrtit v době sklizně

Zdroj: ministerstvo zemědělství

V průběhu posledních let zjistili, za jakých půdně-klimatických podmínek lze tyto drenáže odhalit. „Vypozorovali jsme tyto podmínky třeba na snímcích konkrétních plodin v určitých fázích jejich vývoje. Nebo i při konkrétních událostech, jako třeba po velkých deštích,“ vyjmenoval Karas.

Výsledky snímkování z dronu se navíc dají sladit s mapovými podklady. Podle GPS souřadnic tak zemědělec na centimetry přesně zjistí, kde drenáž je. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy už má na využití dronů při vyhledávání drenáží dokonce patent.

„Lze s nimi tedy pracovat bez povinnosti obstarávat certifikaci nutnou k provozování volně se pohybujících dronů. Jejich využití tak bude v praxi mnohem jednodušší,“ řekla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Drony mohou zachránit i zvěř

Podle Karase se vše navíc shoduje i se současnou vládní strategií vodního hospodářství. „Voda v půdě je stěžejní téma. A pokud budou drenáže na hranici životnosti, bude docházet k zaplavením polí. Je potřeba tyto věci do budoucna řešit,“ podotkl Karas.

Využití dronů v zemědělství má podle něj velkou budoucnost v celé řadě oblastí. „Jsme schopni třeba před sklizní pomocí termovize vyhledat zvěř a vyhnat ji včas, aby ji nezabily zemědělské stroje,“ nastínil Karas.

Mohou pomoci odhalit i rozsah škod po deštích, vichřicích nebo třeba „nájezdu“ divokých prasat. „A pak je tu samozřejmě možnost zjistit zdraví vegetace a vytvořit aplikační mapy, na jejichž základě je pak možné přesně rozvrhnout například hnojení,“ připomněl další postupy, které jsou již v zahraničí, zejména USA nebo Rusku, hojně využívané.

Ušetří se stovky tisíc korun

Velkou budoucnost v oboru prorokuje bezpilotním letounům i soukromý zemědělec Jiří Vokurka, který hospodaří na farmě v Sobotovicích na Brněnsku a sám je certifikovaným „pilotem“ dronů.

„Půda má obrovskou paměť. To, čeho si ze země vůbec nevšimnete, je ze vzduchu jako namalované,“ prohlásil o faktu, že nalézt třeba právě pozůstatky starých drenáží nemusí být s drony zase tak složité.

Sám dron využívá hlavně pro kontrolu zdraví vysetých plodin. „Z výšky je vidět, jak je vyrovnaný porost, jestli jsou někde mezery, podmáčená místa, písčitá půda s malou úrodností. Takové je pak zbytečné plně přihnojovat, takže můžu ubrat dávku hnojiva a ušetřit tím peníze,“ podotkl Vokurka.

S podobnými úpravami při hnojení, postřiku nebo už výsevu se podle něj dají ročně ušetřit desítky i stovky tisíc korun. Záleží na velikosti podniku. „Návratnost služby je pak velmi rychlá,“ poznamenal muž, který dnes s dronem pomáhá jak zemědělcům, tak třeba archeologům.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.