Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Jaromír Nečas, hudební hledač a objevitel

  19:26aktualizováno  19:26
V 93 letech zemřel v sobotu v ­Brně hudebník a přední znalec folkloru Jaromír Nečas. „Odešel po dobrém a dlouhém životě,“ reagoval na smutnou zprávu muzikolog Boris Klepal.

Jaromír Nečas | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

„Jaromír Nečas je označován většinou za folkloristu, ale to je hrubé zjednodušení situace,“ doplňuje publicista a hudební redaktor Jiří Plocek. „Nastoupil do rozhlasu jako redaktor takzvaných malých hudebních žánrů, což převedeno do dnešní terminologie znamená redaktor populární hudby,“ zdůrazňuje Plocek.

A ­dodává, že do folklorních oblastí, především do natáčení lidové hudby v terénu, spolupráce s festivalem ve Strážnici či autorské i muzikantské spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, se vystudovaný skladatel, jenž zprvu tvořil vážnou hudbu, pouštěl z hluboké vnitřní potřeby.

Jaromír Nečas

  • Dlouholetý rozhlasový redaktor, hudební dramaturg a folklorista se narodil 21. února 1922 v Kyjově.

  • Vystudoval skladbu na konzervatoři, pak i hudební vědu a angličtinu. Sám skládal hudbu, hrál na cimbál a hru na něj také vyučoval.

  • Dlouhá léta vytvářel program pro festival ve Strážnici a organizoval i řadu dalších festivalů lidové písně.

  • Byl objevitelem mnoha zásadních jmen naší hudební scény, například Hany a Petra Ulrychových, Jiřího Pavlicy a dalších.

  • Stál za zrodem řady unikátních alb, například první desky Hradišťanu či alba Vandrovali hudci Jaroslava Hutky. Pro svět objevil naši world music.

  • Roku 2008 obdržel Cenu města Brna.

  • Zemřel 25. července 2015 v Brně.

„Lidovou píseň si zamiloval už během protektorátu, kdy se stal členem Slováckého krúžku v Brně,“ vysvětluje Plocek nový impuls kyjovského rodáka, který se tedy s­ přirozenou potřebou lidové písně na Slovácku doslova narodil.

„Zajímal se ale i o jazz a v 60. letech byl dokonce rozhlasovým dramaturgem Orchestru Gustava Broma,“ připomíná šíři hudebních zájmů zesnulého Plocek a dodává, že Nečas coby rozhlasový redaktor sledoval veškeré talenty brněnské populární scény.

„V jednom malém amatérském divadélku objevil sourozence Ulrychovy, které pozval k prvním nahrávkám do rozhlasového studia a Petra Ulrycha i Aleše Sigmunda později pozval ke spolupráci na pořadech o bigbítu,“ připomíná hudební publicista a dodává, že v 70. letech pak Nečas připravil i unikátní, vpravdě průkopnickou sérii pořadů Barevný zpívající svět, které jako první v Československu seznamovaly posluchače s­ hudbou z celého světa. „Z dnešního pohledu je to unikátní encyklopedie world music, žánru, který se jako definovaná kategorie prosadil až od konce 80. let,“ připomíná.

Klub kultury na brněnské Údolní ulici v roce 1964 hostil studentské Divadlo bez tradic, kde ve hře Paronautikum zpíval a hrál se svou tehdy patnáctiletou sestrou Hanou dvacetiletý Petr Ulrych. „A tam jsme se setkali s takovým bystrým člověkem, který nás pozval na naše vůbec první tři nahrávky do brněnského rozhlasu, a byl tedy skutečně prvním z prvních, kdo nás coby proslulý neúnavný hledačský redaktor objevil,“ popisuje prvopočátek své a sestřiny kariéry skladatel a zpěvák Ulrych.

Dalším, koho pro svět Nečas objevil, je muzikant a skladatel Hradišťanu Jiří Pavlica. „Prožil jsem s ním pracovně i soukromě hodně let, v ­rozhlase byl mým vedoucím. Šlo o muže neskutečně otevřeného, s­ velkou vizí do budoucna,“ podotýká Pavlica. „Vždycky byl na cestě, a­ to i před měsícem, kdy jsme se viděli naposledy a on se už díval do jiných světů, kam my ještě nedohlédneme,“ vzpomíná hudebník.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.