Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřel disident a politolog Jaroslav Šabata

  2:50aktualizováno  2:50
Po těžké nemoci zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně Jaroslav Šabata. Přední brněnský disident, signatář i mluvčí Charty 77 a v letech 1990 až 1992 ministr vlády České republiky za Občanské fórum skonal krátce po půlnoci.

Disident a politolog Jaroslav Šabata | foto: Radek Miča, MAFRA

Politolog Jaroslav Šabata se narodil 2. listopadu 1927 v Dolenicích, po válce vstoupil do Komunistické strany Československa, kde  se stal jedním z nejaktivnějších účastníků obrodného procesu v této straně, takzvaného pražského jara v roce 1968.

Byl první, kdo se už 31. srpna 1968 ve Španělském sále Pražského hradu postavil proti vedení strany, které se krátce předtím vrátilo z Moskvy s kapitulačním Moskevským protokolem. Čímž se stal do budoucna velkým a vítaným terčem pro normalizační gardu v čele s Gustávem Husákem, který už pomalu přebíral taktovku. Z KSČ byl vyloučen při masové čistce roku 1970.

Novopečený prezident Václav Havel navštívil v lednu 1990 brněnské Mahenovo

Jaroslav Šabata v brněnském Mahenově divadle v lednu 1990, kdy je navštívil Václav Havel.

"Mým impulsem k přechodu do disentu bylo intenzivní vědomí selhání reformních komunistů plus neméně intenzivní poznání, že normalizačnímu komunistickému režimu se musí čelit zcela jinak, než jak se o to pokoušel antikomunistický odboj po roce 1948, plus silné pouto-srozumění, jímž se prohloubil vztah mezi mnou a dětmi na dramatickém konci 60. let," vzpomínal Jaroslav Šabata. "To všechno bylo velice přirozené a samozřejmé, tedy vůbec ne těžké. Nešlo to jinak. Jiná věc je, jak jsem prožíval fakt, že děti zahučely do vězení se mnou, ba ještě přede mnou. Těžko popsatelný horor. Ale: i když to - zvlášť Jenda jako nejmladší - vůbec neměly lehké, nikdy mně nic ani slůvkem nevyčetly,“ dodal.

Za normalizace byl jako disident vícekrát vězněn, v roce 1978 se stal mluvčím Charty 77. V roce 1989 spolu s Rudolfem Battěkem inicioval vznik předního protirežimního Hnutí za občanskou svobodu, jehož provolání podepsalo nebývalé množství občanů, což předznamenalo i převrat v listopadu 1989.

Po listopadu 1989, kdy byl jedním z vůdců brněnského Občanského fóra, se stal  poslancem. V letech 1990 až 1992 působil také jako ministr bez portfeje ve vládě Petra Pitharta. V roce 1997 vstoupil do ČSSD.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dodge ujíždějící na Vyškovsku policistům skončil zaklíněn na polní cestě.
Sporťák ujížděl policistům dvoustovkou, nakonec uvázl na polní cestě

O víc než sto kilometrů v hodině překročil rychlostní limit řidič sportovního vozu značky Dodge, který na Vyškovsku ujížděl policistům. Honička skončila až na...  celý článek

Šárka Divácká otevírá v Brně prodejnu s cukrovinkami. Svými výrobky dokazuje,...
Uniformu vyměnila za zástěru. Teď otevírá v Brně prodejnu cukrovinek

Šárka Divácká se před několika lety rozhodla vyměnit uniformu za cukrářskou zástěru. Když ji při studiu na Univerzitě obrany oslovili z vyhlášené brněnské...  celý článek

Hvězda hasičských závodů v Los Angeles Petr Moleš. Muž sloužící ve Vyškově se z...
Do Los Angeles jel bez ambicí, vrátil se jako nejlepší hasič světa

Se třemi zlaty a titulem absolutního vítěze soutěže Ultimate Firefighter, tedy jako nejlepší hasič světa, se vrátil Petr Moleš ze Světových policejních a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.