Pěvec působil v brněnském Národním, tehdy státním divadle od počátku 60. do poloviny 80 let. Hrál ústřední role téměř ve všech operetních představeních a pro muzikál měl mimořádné vlohy. "Krásně zpíval, dobře hrál a skvěle vypadal," řekla archivářka Národního divadla v Brně Eugenie Dufková.
Julínek podle Dufkové zpíval ve svých osmi letech v rozhlase a jako dvanáctiletý stál poprvé na divadelním jevišti. Dát se na dráhu zpěváka se však zdráhal, vystudoval obchodní akademii a pracoval jako úředník. V době války byl totálně nasazený, krátce byl vězněn v Osvětimi. Později absolvoval konzervatoř, kde na něj měla velký vliv jeho učitelka, operní sólistka Marie Řezníčková. Právě ona ho přivedla k operetě, řekla Dufková.
První stálé angažmá získal Julínek v olomouckém divadle. O dvě sezony později se vrátil do Brna, tehdy už jako první tenor. "První velkou partii dostal v dnes už památné inscenaci muzikálu Ohňostroj, to bylo v roce 1961," řekla Dufková. Následovaly My fair lady, Polská krev, Veselá vdova či Noc v Benátkách. Diváci podle Dufkové pamatují Julínka také jako hraběte Stanislava v operetě Ptáčník. "Zpíval ale také v opeře, například Lukáše v Hubičce," řekla.
Julínek podle Dufkové neměl jen hlas, ale i zvláštní charizma, takže si ho divák na pódiu všiml, i když zrovna neměl velkou roli nebo nemluvil. "To je dar od boha, protože to každému není dáno a naučit se to nelze," řekla archivářka.
Před deseti lety získal Julínek od mateřského divadla ocenění - stal se čestným členem zpěvohry Národního divadla Brno.
