Zahrála si i ve filmu, například v Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Divoké včely či Dědictví aneb Kurvahošigutntág.
"Postihla ji krátká vážná nemoc, která si dnes vybírá nejčastěji daň," naznačil dramaturg divadla Husa na provázku Josef Kovalčuk.
Právě této scéně zůstala Ambrová celoživotně věrná a vlastně patřila také k nejznámějším tvářím Provázku jeho zlaté éry v sedmdesátých a osmdesátých letech.
"S divadlem začala studentka tanečního oboru konzervatoře Alena Ambrová spolupracovat v roce 1973," uvedl ředitel zastřešujícího Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý.
Alena Ambrová se záhy stala přední tváří Divadla Husa na provázku.
Zářila na divadle i ve filmu
Členkou souboru se stala v roce 1978 a ve stejném roce zaperlila v Scherhauferově režii slavného Brechtova kusu Svatba, kterou si po dvaceti letech zopakovala v remaku stejné inscenace.
Svoje pohybové schopnosti nezaměnitelná Ambrová předvedla v autorské inscenaci Pas de deux.
Zahrála si ve slavné inscenaci Labyrint světa a Lusthauz srdce. Vlastní scénář Staré ženy si Ambrová připravila podle slavné Halasovy sbírky.
Účinkovala také ve filmu. Na kontě měla menší role ve snímcích jako Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, Divoké včely, Dědictví aneb Kurvahošigutntág nebo známé Faunovo velmi pozdní odpoledne z roku 1983.
V posledních letech vytvořila důležité role v cyklu inscenací Vladimíra Morávka podle románů F. M. Dostojevského Sto roků kobry nebo postavu Osvalda v Cirkusu Havel. Její poslední rolí byla v letošním roce Babička v inscenaci Psí hvězda.
