Někdejší zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová ke v kraji jedničkou zelených.

Někdejší zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová ke v kraji jedničkou zelených. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Ženy politiku zklidňují. Šanci na jižní Moravě mají jen díky kvótám

  • 16
Jihomoravský kraj bude mít po nadcházejících volbách poslankyň jen tolik, kolik by se dalo spočítat na prstech. Ženy na kandidátkách téměř chybějí. Nejvíc šancí mají u stran, které mají pro počet žen kvóty.

V poměru k mužům je žen na stranických kandidátkách opět méně. Vyplývá to z analýzy neziskové organizace Fórum 50 %, která se zabývá problematikou zastoupení mužů a žen na veřejném životě. Analýza zahrnuje osm politických stran, které mají podle předvolebních průzkumů šanci dostat se do Sněmovny.

"Celkový počet žen na kandidátkách v Jihomoravském kraji zhruba odpovídá celostátnímu průměru. Nejlepší pozici mají ženy ve Straně zelených, kde tvoří přesně polovinu kandidátní listiny," uvedla za Fórum 50 % Veronika Šprincová.

Právě zelení jsou jedním ze tří uskupení, která na vrchol jihomoravské kandidátky umístila ženu. Ženy vedou už jen hnutí Změna a volební blok Hlavu vzhůru.

Strana zelených má počty žen na kandidátních listinách přesně určené ve stranických stanovách. Měla by jich být minimálně třetina.

"Je to naše zásada, kterou ctíme a respektujeme. Podle mého názoru v politice náhled ženského elementu chybí, muži i ženy se doplňují a tak by tomu mělo být i při rozhodování o veřejném životě," řekla lídryně Strany zelených pro Jihomoravský kraj Jitka Seitlová.

Za zelené se řadí komunisté, kteří mají pro počet žen na předních stranických pozicích takzvané závazné doporučení. V první pětici tak na jejich kandidátce musí figurovat žena minimálně jedna.

Nejméně žen naproti tomu nalezneme u TOP 09, která letos v kraji nominovala pouze tři.

"TOP 09 ale zase ženy umisťuje na přední pozice, důkazem je třeba docentka Anna Putnová na druhém místě jihomoravské kandidátky," komentuje kandidátku Šprincová.

Větší politické strany ale něžné pohlaví neprotežují. ODS má z celkového počtu kandidujících pouze šest žen, sociální demokraté jen o jednu ženu více.

"Jedná se o všeobecný jev. Ve vrcholné politice je žen méně než třeba v té komunální. Je to dáno tím, že pro některé ženy je obtížné skloubit kariéru s rodinou," míní starostka obce Čejč Marta Výmolová, která letos kandiduje za ODS ze čtvrtého místa.

Fórum 50 % však občanským demokratům dává plus. Strana letos vůbec poprvé významněji zvýšila počet žen na předních pozicích.

Ženy do politiky draví muži pustí jen v dobách bouře v politice

"Je bohužel příznačné, že ODS dává ženám šanci právě ve chvíli, kdy se zmítá v hluboké krizi. V sociologii se pro tuto strategii používá termín "skleněný útes". Ženy slouží jako ty, které mají zklidnit bouři a pomoci získat ztracenou důvěru," uvedla politoložka a ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková.

Mimo bouřlivé období je však pro vrcholnou politiku příznačná spíše mužská dravost.

"Menší důvěra stranických orgánů v ženy je typická, primární volby bývají tradičně doménou mužů. Jihomoravský kraj je navíc pro nadcházející volby velmi významný," okomentoval situaci politolog Pavel Šaradín z Palackého univerzity v Olomouci.

Špatné genderové vyvážení v politice přesto ženy političky nesou nelibě. "Mně osobně je opravdu líto, že máme žen ve svých řadách tak málo. Vím ale, že v tom není žádný záměr. Já sama jsem problematice počtu žen v politice otevřená," řekla Anna Putnová z TOP 09, která před nedávnem začala provozovat takzvaný mentoring pro ženy v politice. Zájemkyním umožní nahlédnout do své vlastní politické praxe.

Význam ženského elementu v politice zdůraznila i Jana Drápalová, která kandiduje za Stranu zelených ze třetí pozice.

"Troufám si říct, že ve svých řadách máme v kraji schopné političky. Na vyšších místech figuruje spousta nezávislých osobností – Jitka Seitlová nebo senátorka Eliška Wagnerová. Ženy však na kandidátky rozhodně nedoplňujeme za každou cenu," řekla Drápalová.

Historicky nejvíce žen kandidovalo ve volbách v roce 2006, vzápětí se trend zvyšování počtu žen zastavil. Při sněmovních volbách před třemi lety bylo uchazeček o poslanecké křeslo zhruba 27 procent, letos číslo opět mírně pokleslo.