Sedmdesátiletá Brňanka Marie Mojžíšová je sice v důchodu, ale rozhodně nesedí na lavičce v parku. Chodí na jógu, relaxační gymnastiku, zaplavat si do kohoutovického bazénu nebo na přehradu, pracuje na zahrádce, a když jde na návštěvu po Brně, většinou vyráží pěšky. „Sedmdesátka se dnes bere jako střední věk a věřím, že do budoucna lidé běžně oslaví stovku,“ myslí si Mojžíšová.
A není to tak úplné sci-fi. Statistici nyní zveřejnili údaje o naději na dožití na jižní Moravě. Podle nich se délka života neustále zvyšuje, a ne o málo. „Jestliže se muži narození v letech 1981 až 1985 mohou v průměru dožít 69 let a jejich vrstevnice 76, u těch narozených v letech 2012 až 2016 to bude u žen o sedm let více, a u mužů dokonce o osm,“ uvedl Karel Adam z krajské pobočky Českého statistického úřadu.
A nejlépe jsou na tom „malé Brňanky“. Ty mají podle statistiků naději, že se v průměru dožijí 83 let, tedy nejvíce ze všech okresů v České republice. To je třeba o téměř pět let více než stejně staré ženy v Mostě, které žebříček uzavírají. Vyššího věku se dožijí i Brňané narození ve stejném období. Ti se svými 77 lety řadí mezi okresy na páté místo. První je Praha (78 let), poslední opět Most (73 let).
Rozdíly jsou patrné i mezi jednotlivými okresy v Jihomoravském kraji. Například muži z Břeclavska narození v letech 2012 až 2016 se dožijí v průměru o 2,2 roku méně než ti z Brna. U žen je na posledním místě Znojemsko. „Jejich šance na dožití je téměř o tři roky nižší než právě v Brně,“ doplnil Adam.
Zásadní roli hraje vzdělání, ale také kvalita zdravotní péče
Brněnský sociolog a demograf z Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic má za to, že pravděpodobná délka života souvisí především se vzděláním. „V Brně žije nejvíc vysokoškoláků a středoškoláků. A s vyšším vzděláním stoupá i snaha se o sebe více starat. Vzdělaní lidé mají obecně více informací, pečují o životní styl a zdraví, navíc disponují vyššími příjmy, takže si mohou koupit kvalitnější potraviny,“ míní Rabušic.
To potvrzuje i Veronika Suchodolová, výživová poradkyně z občanského sdružení Liga proti rakovině Brno. „Zájem o zdravý životní styl se mezi Brňany zlepšuje. Klienti už u nás nehledají rychlý recept na zhubnutí, ale spíš rady, jak správně jíst,“ poznamenala.
Pozici Brňanů vylepšuje i pestřejší nabídka obchodů se zdravou výživou či cenově dostupných restaurací zdravého stravování. „Brno není tak velké jako Praha, takže lidé mohou víc chodit pěšky. Mají tu spoustu šancí na pohybové vyžití. Třeba Lužánky se staly oblíbeným centrem běžců. Navíc jde o pohodové město plné kaváren, kam chodí lidé odpočívat a méně se stresují, a to také přispívá k delšímu životu,“ doplnila Suchodolová.
Další oslovení odborníci nabízejí ještě jedno vysvětlení. Naděje na dožití v Brně může být vyšší zkrátka proto, že v akutních případech přijedou záchranáři rychleji než v menších městech či obcích. Čísly to dokládá i mluvčí jihomoravské záchranky Hedvika Kropáčková. „V Brně máme průměrnou dojezdovou dobu 7 až 8 minut, zatímco jinde v kraji 13,5 minuty. Tedy téměř dvojnásobnou,“ uvedla Kropáčková s vysvětlením, že průměrnou dobu počítají od chvíle, kdy obdrží informaci o výjezdu.
Důležitá je zdravotní pohoda, říká sociolog
Podle sociologa Rabušice ale jen samotná délka života jako ukazatel nestačí. „Důležité je, zda člověk dožívá ve zdravotní pohodě,“ poznamenal Rabušic. A souhlasí s tím také odborník na rakovinová onemocnění a šéf brněnského Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík. „Tím, že jsme úspěšnější v léčbě, dáváme lidem větší šanci na dožití,“ připustil.
V hodnocení ukazatelů délky života je však střídmější. „Je dobré, že tato čísla máme, ale podle mě mají význam spíše ekonomický – například kolik peněz bude potřeba na důchody. Nejde jen o délku života, ale hlavně o jeho kvalitu. Jestli je někdo závislý na péči okolí, či je naopak schopný se sám o sebe postarat. Důležitá je i délka pobytu na jednom místě a jaká je profese člověka, jestli fyzicky pracuje, nebo sedí u počítače,“ řekl Žaloudík.
Že lidé stárnou, má i svoje důsledky, s nimiž je třeba počítat. „Nesmí se zapomenout na zvyšující se náklady, hlavně na zdravotní péči. Brno je už teď jedno z nejstarších měst v republice. Tváří se sice, že je plné studentů a mladých cizinců, kteří se sem přistěhovali za prací, ale mezi lidmi, již tady bydlí trvale, výrazně převažuje starší generace. Dřív lidé odcházeli do důchodu v 55 letech. Dnes v 70 ještě klidně chodí do práce a tato hranice se bude posouvat,“ podotkl Josef Kunc z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
