Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bil se s Napoleonem, bádal v jeskyních. Salmův život udivuje historiky

  9:00aktualizováno  9:00
Kdyby o něm chtěli natočit film, museli by jej rozdělit na několik dílů. Hugo František Salm toho za šedesát roků stihl tolik, na co by jiní smrtelníci potřebovali celou řadu životů. Pokrokový moravský šlechtic se narodil před 240 lety.

Moravský šlechtic Hugo František Salm-Reifferscheidt | foto: Národní památkový ústav

Jeho životopis možná inspiroval autory statí o českém všeumělovi Járovi Cimrmanovi. Hugo František Salm-Reifferscheidt byl průmyslníkem, vědcem, badatelem, milovníkem umění, sběratelem i mecenášem, osvícencem a velmi pokrokovým člověkem.

Záběr zájmů šlechtice z jihomoravského Rájce byl tak rozsáhlý, že ani 240 let od jeho narození, jehož výročí připadlo na pátek, ještě historikové neprobádali vše, čemu všemu se za svůj život stihl věnovat. Odborníci se ale shodnou na tom, že patřil k nejvýznamnějším moravským osobnostem své doby a pro rozvoj Blanenska nejen v oblasti průmyslové výroby byl klíčovou osobností.

„Přitom když se 1. dubna 1776 narodil, nevěřili, že přežije. Byl hrozně slabé dítě, ale pak vyrostl – řekla bych – v giganta. Co on všechno postavil na nohy, to ani nebylo normální,“ popisuje jeho praprapravnučka Marie Salmová.

Původně měl Hugo František Salm z rodového panství na zámku v Rájci našlápnuto na vojenskou kariéru. Sloužil v rakouské armádě a účastnil se dokonce tažení proti Napoleonovi do Itálie, kde v roce 1796 padl do zajetí.

Pak se ale vydal na vědecké cesty do Anglie a Francie. Zajímalo ho, jak tam funguje průmyslová výroba, jaké stroje používají, seznámil se s fungováním vysoké koksové pece, s výrobou ocelové litiny, s parním strojem či mechanickým tkalcovským stavem.

Z Anglie propašoval plány strojů

„V Anglii se nechal dokonce zaměstnat jako dělník v textilní továrně. Byl hodně šikovný, rychle se stal předákem a dostal se i do přízně vedení. Velmi ale tehdy riskoval,“ popisuje kastelánka rájeckého zámku Jana Kopecká.

„Uskutečnil totiž průmyslovou špionáž, propašoval domů plány hlavně textilních strojů, které se tady začaly vyrábět a používat. Za to přitom v té době hrozilo vězení v Austrálii, kde měla Anglie kolonii,“ upozorňuje Kopecká.

Hugo František Salm-Reifferscheidt

  • Narodil se 1. dubna 1776 a zemřel 31. března 1836.
  • Pokrokový průmyslník, vědec, badatel, milovník umění i jeho sběratel a mecenáš byl nejvýznamnějším příslušníkem rájecké linie Salm-Reifferscheidtů.
  • Zasloužil se o rozvoj železáren, ale i dalšího průmyslu nejen na Blanensku, podporoval řadu umělců i vědců. Mezi jeho přátele patřil německý básník Johann Wolfgang Goethe i český obrozenec Josef Dobrovský. Salm také bádal v Moravském krasu a spoluzaložil Moravské zemské muzeum.
  • V roce 1802 se oženil s hraběnkou ze skotsko-irského rodu Marií Josephou Mc Caffry of Keanmore, s níž měl tři syny, dospělosti se ale dožili jen dva.

Když pak mladý pán převzal správu rodinného panství na Blanensku, novinky z oblasti metalurgie, zemědělství i textilního průmyslu zaváděl také tam.

Zastaralé hutě se pod jeho vedením proměnily v rozrůstající se podnik, v Doubravici založil továrnu na lehké mechanické stroje a usilovali zde i o vyvinutí prvního parovozu v mocnářství. V blanenských železárnách založil ateliér na lití kovů, slévárna produkující uměleckou litinu funguje i přes současné problémy bez přerušení dodnes.

„Z hlediska regionálních dějin se v oblasti průmyslové výroby a hospodářství zapsal opravdu nesmazatelně, staré hutě a hamry se za něj úžasně rozrostly a zmodernizovaly. Je zakladatelem skutečného industriálního podnikání,“ popisuje Petr Sychra, autor nedávno vydané publikace s názvem Hugo František Salm-Reifferscheidt, moravský šlechtic a osvícenec.

Bádání o něm se mladý historik věnoval několik let, jeho kniha je přitom první ucelenou publikací, která život významného rájeckého šlechtice popisuje.

Úspěšně podnikal i bádal, nebál se ani do propasti

„Možná to, jak obsáhlé bylo jeho působení, autory odradilo. Já sám jsem rukopis odevzdával v létě. Kdybych to udělal teď, mám tam o desítky věcí víc,“ dodává Sychra, jehož publikaci lze díky dotaci pořídit za stokorunu na blanenském zámku, v místní informační kanceláři i v Galerii Jonáš.

„Nebýt Huga Františka, tak se rodinný majetek rozhodně nerozrostl do tak velkých rozměrů. Byl to podnikatel ve skutečném slova smyslu. Poznal i, čemu se nevěnovat. Třeba když vyhořel cukrovar, který spoluzakládal, vytušil, že proti velkým spojeným cukrovarům ten jeho malý nebude mít šanci, tak jej neobnovoval,“ vzpomíná Marie Salmová, dcera posledního majitele sídla v Rájci-Jestřebí, o jehož návrat v restitucích Salmové dodnes usilují.

Unikátní bylo i bádání Huga Františka v Moravském krasu, kam podnikal výpravy. Byl mezi prvními, kteří sestoupili na dno propasti Macocha, zkoumal ale i jeskyně a do regionu zval nejrůznější badatele a podporoval je.

„Za něj vznikly také jedny z prvních map jeskyní, na blanenském zámku působil vynálezce parafínu Reichenbach a další. Zasahoval do širokého spektra oborů od techniky přes průmysl až po kulturu a umění,“ říká blanenský historik Milan Koudelka s odkazem na kopie antických soch ze sbírek muzea, které Hugo František Salm začal odlévat.

Rájecký světoběžník, jinak také spoluzakladatel dnešního Moravského zemského muzea, jemuž věnoval část vlastních sbírek, ale vynikal v celé řadě dalších oborů. Šlechtic, který zemřel den před svými šedesátinami na srdeční příhodu, byl například jedním z prvních propagátorů očkování proti neštovicím, které sám prodělal.

Činnostem osvíceného šlechtice věnuje v pondělí Petr Sychra přednášku v Městském kulturním středisku v Rájci-Jestřebí. Na tamním zámku zase 16. června začne speciální výstava věnovaná právě Hugovi Františku Salmovi a jeho životu, která potrvá až do listopadu.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.