Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zkamenělé kmeny v Moravě odhalují, jak vypadalo okolí před tisíci let

  13:20aktualizováno  13:20
V řece Moravě u Strážnice hledají vědci kmeny stromů staré několik set až tisíc let pohřbené v naplaveninách. Z kusů dřeva a pylových zrnek sestavují obraz řeky a krajiny kolem ní. Podařilo se jim už zjistit, že před sedmi tisíci lety byla ve východní části kraje tundra podobná dnešní Sibiři.

Kmeny stromů pohřbené v naplaveninách v březích řeky Moravy. | foto: Akademie věd ČR

"Jednou až dvakrát ročně sedneme do člunů a plujeme po řece od Bzence po Rohatec. Hlavně po povodních, protože během nich proud řeky naruší břehy a odkryjí se přitom další stromy," vysvětluje Filip Stehlík z Geologického ústavu Akademie věd České republiky.

Vědci už objevili desítky starých stromů, z nichž některé překryla pětimetrová vrstva naplavenin. Jejich další podrobný průzkum pak ukázal, že většina z nich u řeky rostla od 12. do 17. století.

"Některé stromy jsou zuhelnatělé a rozpadlé, nacházíme však i kmeny se zachovalými letokruhy," říká Stehlík.

Nejcennější a nejvíce přesných dat podle něj získávají ze stromů, které se zachovaly v takzvané růstové pozici. To znamená, že nespadly do koryta, ale jejich pahýly v něm zůstaly stát. Vědci však v naplaveninách nacházejí i stromy nebo větve, které sem přinesl silný proud při povodních. Od těch "místních" je poznají podle toho, že mají odřenou kůru.

Díky letokruhům mohou někdy určit stáří stromů až s přesností na rok. K určování stáří pylových zrn zase používají metodu rozpadu radioaktivního uhlíku. Výzkum letos končí a vědci mají tolik informací, že mohou vytvořit přibližný obraz řeky Moravy a jejího okolí od doby ledové až po současnost.

A jaký ten obraz tedy je? Na konci poslední doby ledové řeka Morava kolem dnešní Strážnice tekla v širokých meandrech a měla hodně energie. Díky ní poměrně rychle, zhruba za dvě tisíciletí, vytvořila dnešní údolí.

Vinnou révu tady začali pěstovat lidé v 16. století

"Nejmladší pozůstatky těchto velkých meandrů, nacházející se při okrajích dnešního údolí, jsou staré přibližně jedenáct tisíc let," říká geolog. Pylová zrna nalezená v nejhlubších vrstvách naplavenin ukazují, že na konci doby ledové, tedy před asi osmi až šesti tisíci lety, byla v nivě Moravy chladná tundra. Rostly tady vrby, pelyněk, šáchorovité byliny. Později tundru vystřídala otevřená borovicovo-březová tajga. Na konci doby ledové se pak tady vytvářely laguny podobné alpským jezerům.

V další historii řeku často silně poznamenaly klimatické výkyvy. A měly vliv nejen na její chování, ale i skladbu rostlin. "Při stabilním klimatu řeka volně plynula krajinou, větvila se do dílčích ramen a během klidných sezonních povodní ukládala jemné prachovité a jílovité sedimenty. V klimaticky rozkolísaném období naopak vymílala břehy, rozšiřovala a prohlubovala své koryto," popisuje Filip Stehlík.

Vědci také získali důkazy, že obiloviny se tady začaly pěstovat na přelomu letopočtu a do 12. století v okolí řeky rostly duby a borovice. V té době začali krajinu přetvářet pastevci.

V korytě řeky vědci objevili i kůly. Odhadují, že pocházejí ze 13. století, a domnívají se, že nejspíš podpíraly nějaký most či lávku. Pylová zrna naopak prozrazují, že od 16. století tady lidé začali pěstovat vinnou révu. Podobný průzkum se ve světě dělá i na jiných řekách. V Česku se prováděl například na Labi.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena našla tašku s 213 tisíci. Odnesla ji strážníkům, ti vypátrali majitele

Dobrý skutek, který se hned tak nevidí, udělala ve středu šestašedesátiletá žena. Nalezenou tašku s 213 tisíci odevzdala brněnských strážníkům, kterým se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.