Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zlaté časy vinařů. Rozšiřují provozy a přesouvají se do moderních sídel

  15:52aktualizováno  15:52
Ve vinařství nastaly zlaté časy. Ve velkém se staví, rozšiřuje a také zkrášluje. „Podobné je to momentálně všude ve světě,“ tvrdí brněnský architekt Martin Bukolský, jenž má se stavbami vinařských domů bohaté zkušenosti.

Struktura stavby Vinařství Lahofer je založená na šířce řádku ve vinohradu. | foto: Chybik+Kristof Architects & Urban Designers

Vinařství Volařík, dvojnásobný držitel titulu Vinař roku, má za sebou poslední vinobraní ve staré budově. Ta už definitivně přestala vyhovovat objemu vína, jaký společnost vyprodukuje.

Fotogalerie

V květnu se proto stěhuje do nového. Moderní sídlo vyrůstá na okraji Mikulova, kde ho zákazníci snadněji objeví a kde bude také dopravně dostupnější. Stejný krok dělají také další jihomoravská vinařství.

Příkladem je třeba Vinařství Gotberg v Popicích, které získalo ocenění Stavba roku Jihomoravského kraje 2009 v kategorii průmyslové a technologické stavby a jehož autorem je brněnský architekt Martin Bukolský.

Právě on stojí i za návrhem moderního sídla Vinařství Volařík. „Nová budova umožní výrobu až 320 tisíc lahví vína ročně a hlavně zjednoduší celý proces výroby. Vše – od příjmu hroznů až po expedici hotového vína – se bude dít v jedné hale,“ poznamenal ředitel vinařství Miroslav Volařík.

Takový luxus si totiž dosud dovolit nemohli. Navíc chyběly i reprezentační prostory. Degustacím i návštěvám turistů teď bude sloužit designová část s terasou, z níž je výhled na všechny dominanty Mikulova. „Její jemná struktura navazuje na vinice a zároveň kontrastuje se samotnou halou. Společně celek působí vzdušně a otevřeně,“ popsal Bukolský.

Lákavé výkladní skříně

Vinařství se podle něj už delší dobu stěhují ze sklepů do vinařských domů, jež plní roli výkladních skříní podniků. „Musí v nich nejen dobře fungovat proces výroby vína, ale zároveň má zapůsobit na návštěvníka. Víno se musí dobře prezentovat svojí chutí, ale i prostorami vinařství,“ zdůraznil Bukolský.

Přímo v Mikulově roste Volaříkovi konkurence v podobě mladého Vinařství Fučík. Jeho majitel Petr Fučík na opačném konci města staví k vinařství i hotel. Stavbu navrhl architekt Tomáš Havlíček z ateliéru Létající inženýři, který je autorem obdivovaného vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově.

Pod Svatým kopečkem tak k vinařství kromě hotelu pro 50 lidí přibude kvelbený sklep, terasa s výhledem i ochutnávková místnost. „To všechno nám umožní dělat zážitkové programy, při kterých mohou lidé strávit třeba víkend s vínem. Dosud jsme takové zázemí neměli,“ upozornil Fučík, povoláním advokát, který se prostřednictvím nového vinařství vrací do rodného Mikulova.

Na rozdíl od podniků vznikajících na zelené louce, on staví vinařskou oázu v místě bývalého statku. „Snažíme se maximálně využívat materiály z původních budov, cihly či staré trámy,“ naznačil Fučík, jak k přestavbě areálu přistupuje. O nudné sídlo rozhodně nepůjde. Architekti pracují s přírodními materiály – dřevem i kamenem. Vše navíc propojují s okolní krajinou.

Prostor pro kreace architektů

Víno ostatně inspiruje architekty téměř vždy k nevšedním kreacím, za jejichž pláštěm se však skrývají dokonale multifunkční, moderně řešené objekty.

Důkazem je například loni postavená budova vinařství Fabig v Hustopečích. Na pozadí někdejšího družstevního prasečáku, dnes notně omšelého, se v ostrém kontrastu vylupuje novotou zářící černočerná stavba, jejíž fasádu tvoří antracitové panely.

A dalším důkazem bude i Vinařství Lahofer, jehož nová rezidence začne do roka růst nad Dobšicemi na Znojemsku. „Teď sídlíme v podstatě v průmyslové zóně, což není nic hezkého. Moderní budova, která má plnit hlavně reprezentační roli, bude stát přímo mezi vinicemi,“ uvedl mluvčí vinařství Daniel Smola.

Motiv vinice ostatně použili i tvůrci návrhu – architekti Michal Krištof a Ondřej Chybík. Šířku řádků révy použili jako sjednocující prvek na stavbě, takže kolemjdoucí má pocit, jako by vinohrad procházel i přes ni. Nechybí ani vinotéka, showroom nebo vyhlídková terasa s výhledem na Znojmo.

„Dominantou je pochozí střecha, která bude sloužit jako letní amfiteátr pro konání akcí,“ upřesnil Smola.

Podobné reprezentační a prodejní prostory zatím chybí i Château Valtice. Právě teď proto v „předpolí“ výrobního závodu roste galerie vína s degustačním sklepem. Většina obří stavby je ukrytá v podzemí.

Degustační prostory v klasickém provedení z cihelných valených kleneb doplňuje podzemní rotunda. Celá novostavba bude chodbou propojena se sklepními prostory výrobního závodu, a naváže tak svým způsobem na dosud používané historické sklepy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v MHD trápí horko. Brněnský dopravní podnik plánuje nákup...
Konec sauny v MHD. V Brně testují první klimatizovaný autobus

Po klimatizaci v MHD se Brňané ptají dlouhodobě. Dopravní podnik nyní první autobus vybavený chladicím systémem testuje. Zatím jich plánuje nakoupit 60. V...  celý článek

V nenápadném brněnském domě na Lidické 19 hlásí svou adresu 1 209 firem. V...
Tisíc firem v jednom domě. Virtuální sídla šetří náklady i kryjí špínu

Z dálky může vypadat nenápadně, jako klasický nájemní dům. Jen málokdo by odhadoval, že v tak malém objektu sídlí klidně více než tisíc firem. Jenže na...  celý článek

Odborník na zemědělství, venkov a životní prostředí František Havlát se před...
Zemědělci zničili půdu, jižní Morava se mění v poušť, varuje odborník

Ve svém oboru platí František Havlát za radikála. Tvrdě kritizuje současné zemědělství, vadí mu pěstování řepky a kukuřice ve velkém, bioplynové stanice i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.