Stovky místních vydržely na olympionika čekat i přesto, že se opozdil o celé tři hodiny. Po cestě z Ruzyně totiž nemohl vynechat zastávku v Hradci Králové, kde má mateřský střelecký klub.
Na cestě Kosteleckého doprovázela jeho pověstná psycholožka. "Vypadám zvadle, ale mám velkou radost. Snad si to pořádně začnu užívat, až se vyspím," prohlásil po příjezdu do Holasic střelec.
Byl zcela střízlivý. Celou cestu z Prahy totiž v autě odřídil sám. Teprve od kraje Holasic ho na náves přivezl bratr. Nafukovací slavobránou projel Kostelcký za tónů skladby We Are The Champions kapely Queen.
Teprve v tu chvíli mohly stovky příchozích v praxi použít pokřiky, které si dlouhé hodiny předem nacvičovaly. "Davidéé, děkujéém," neslo se návsí. A rozvášněný dav děkoval nejen šampionovi, ale i jeho matce nebo dokonce malému synovci.
Obecní zastupitelstvo po celý den stříhalo fáborky. Ty pak zlatého medailistu z Pekingu provázely po cestě od obecní cedule až k domu jeho rodičů. Ti úspěch svého syna slavili už o víkendu. - čtěte Náš David je zlatý, to je bomba, radují se rodiče olympionika Kosteleckého
Starostka obce Marie Baláková nejprve Kosteleckému předala čestné občanství Holasic. Pak následoval autogramiáda, kde se kolem olympionika tísnili dospělí i malé holčičky v růžových šatečkách se svými památníčky.
Až do pozdních hodin se potom Holasičtí fotili se svým hrdinou. Po velkém uvítání se David Kostelecký odebral i se zlatou medailí ke svým rodičům. Tam na něj čekalo pravé domácí pohoštění a nechyběl ani vítězný doutník.
