"V posledních dvou třech měsících, kdy se objevil větší výskyt hepatitidy typu A, jsme na našem infekčním oddělení léčili tři pacienty. Všichni měli nějaký kontakt na Prahu," uvedl mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.
"U jednoho pacienta české národnosti se potvrdila žloutenka typu A. Nakazil se na Slovensku. Je to však ojedinělý případ, nedá se mluvit o epidemii," uvedl náměstek pro léčebnou péči kyjovské nemocnice Petr Kolman.
V ostatních nemocnicích kraje včetně brněnských se v posledních týdnech se žloutenkou nesetkali. "Je to však možná jen otázka času," uvedla zástupkyně ředitele hodonínské nemocnice Věra Dostálová.
Upozornila také, že zdejší nemocnice nemá infekční oddělení a pokud by měli praktičtí lékaři podezření na žloutenku, pacienta by poslali na infekční oddělení do Kyjova nebo do Břeclavi. "My bychom se pak patrně o těchto onemocněních ani nedozvěděli," dodala.
"Zatím takový případ nemáme, zpravidla se objeví jednou dvakrát do roka," uvedla náměstkyně břeclavské nemocnice Olga Měšťáková.
Opatrnost je však přesto na místě. Nemocných žloutenkou je v zemi nejvíce za posledních devět let a jen minulý týden se jí v Česku objevilo dalších 162 případů. Nemocných navíc nyní hodně přibývá i v sousedním Olomouckém kraji.
Žloutenka: vede Praha
Z přehledu výskytu žloutenky v zemi, který ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo na svých webových stránkách, vyplývá, že nejvíce nemocných žloutenkou je v Praze, Středočeském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Blansko a Brno-venkov zatím nemají žádný případ, Vyškovsko a Hodonínsko jeden, Znojemsko tři a podobně je na tom Brno-město.
Hygienici stále netuší, odkud se žloutenka letos šíří, a to hlavně mezi lidmi ve věku 25 až 44 let. "Kdybychom to věděli, tak už jsme tomu dávno postavili nějakou hráz," řekl hlavní hygienik Michael Vít. Podle něj nejde o epidemii z potravin nebo pitné vody. Možné původce vidí i v narkomanech, od kterých se nákaza začala šířit už v červenci.
