Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jihomoravské obce si přilepšily o miliony. Už nemusí odkládat opravy

  19:04aktualizováno  19:04
Změna v rozpočtovém určení daní nasypala víc peněz do pomyslných kasiček jihomoravských obcí. Naopak ztratilo Brno, muselo omezit výdaje.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

„Ta rozhledna je perfektní. Už jsme se na ni s rodinou vypravili několikrát a určitě se sem budeme neustále vracet,“ pochválil novou vyhlídkovou stavbu na Radošově u Veselí nad Moravou obyvatel tamního města Jan Malík.

Přitom netušil, že kdyby nedošlo ke změně v rozpočtovém určení daní, rozhledna by asi vůbec nestála.

Obce totiž díky ní našly na účtech více peněz. V některých případech si pomohly o statisíce korun, jinde ale až o desítky milionů. Zatímco většina radnic je s novým přerozdělením daní spokojena, některé upozorňují, že prostředků je stále nedostatek.

Brno omezuje opravy silnic i příspěvky na kulturu

Rozpočtové určení daní mělo negativní dopad na financování čtyř největších měst v zemi. Na jižní Moravě spadl Černý Petr na Brno.

„Již při sestavování návrhu rozpočtu došlo k významnému snížení zdrojů určených k financování kapitálových výdajů, tomu se musela přizpůsobit struktura investic. Pokud by tedy městu neklesly příjmy z daní, mohlo se například zrekonstruovat více komunikací, kulturních nebo školských zařízení,“ upozornila vedoucí tiskového střediska Magistrátu města Brna Soňa Haluzová.

Podle Haluzové klesl příjem města přibližně o tři sta milionů korun. „V této částce je zahrnuta i ztráta způsobená v důsledku zrušení příspěvku na žáka ze státního rozpočtu, která v našem případě činila 49 milionů korun,“ dodala mluvčí.

Nespokojeny jsou překvapivě i některé menší obce, které na novém systému vydělaly. „Máme o jeden až dva miliony více. To není žádná sláva. K rozjetí nových projektů nám to nepomůže. Maximálně dofinancujeme ty stávající,“ upozornil starosta přibližně dvoutisícového Čebína na Brněnsku Tomáš Kříž.

Většina obcí, které mají počet obyvatel mezi jedním až čtyřmi tisíci, si nový systém pochvaluje. Chvála zaznívá například z Vyškovska a Znojemska, kde už naplánovaly velké investiční akce převyšující deset milionů korun i menší obce.

Vesnice se s miliony navíc pouští do odkládaných investic

„Peníze investujeme především do budování kanalizace v obci. Jde o projekt zhruba za osmdesát milionů korun,“ přiblížil starosta Nesovic na Vyškovsku Vítězslav Reška.

„Slibům jsme nevěřili, tak jsme rozpočet na loňský rok sestavili jako vyrovnaný. Projevilo se to v přebytku. Ten letos využijeme na úpravy ve středu obce zhruba za jedenáct milionů korun. Jde o komplexní řešení kolem radnice. Přibudou parkovací plochy i zeleň,“ připojil se starosta Otnic Pavel Prokop.

Obec Hrušovany nad Jevišovkou na Znojemsku využila prostředků k tomu, aby poskytla zázemí sportovcům.

„Letos jsme začali s výstavbou sportovní haly z vlastních zdrojů. Jde o letošní nejvýznamnější investiční akci města,“ sdělila ekonomická referentka městského úřadu Věra Vráblíková,“ podle níž přibližně devítimilionový nárůst hodně pomohl.

Obce, které mají mezi čtyřmi až patnácti tisíci obyvateli si v průměru polepšily o deset milionů korun ročně. Jak tyto prostředky smysluplně využít, ukazuje třeba příklad více než jedenáctitisícového Veselí nad Moravou na Hodonínsku, kde si pomohli přibližně o jedenáct milionů korun.

„Díky těmto prostředkům jsme rozšířili síť cyklostezek, postavili rozhlednu a zateplili několik budov v centru města. Hodně nám to pomohlo i při modernizaci koupaliště, protože to renovujeme výhradně ze svých prostředků,“ uvedl starosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík.

Na kolik si vybrané obce přišly
ObecObyvatelZměna rozpočtu v milionech Kč
Brno377 508-251
Býkovice1910,2
Bzenec4 30310
Čebín1 7391,5
Dobšice2 4904
Nesovice1 1052
Tvrdonice2 0574
Vavřinec8461,4
Veselí n. M.11 35711

Jen o milion korun méně dostal čtyřtisícový Bzenec. „Hodně se nám tato částka hodila. Použili jsme ji hlavně na budování infrastruktury, tedy na opravy chodníků. Mimo to jsme prostředky využili i na vybudování nové běžecké dráhy u základní školy,“ řekl starosta Pavel Čejka.

Matematickou mluvou si nejvíce pomohly obce, v nichž žije méně než tisíc lidí. Podle statistik jim totiž na účtech přibylo v průměru 31 procent finančních prostředků. O žádné závratné sumy se ale nejedná. Zmiňované obce si totiž většinou přilepšily jen o statisíce.

Procenta jsou ošidná, upozorňují starostové

„U nás to dělá řádově 200 tisíc korun. Pomohlo nám to například při úpravách výletiště, kde jsme mimo jiné vyměňovali střešní krytinu nad pódiem,“ uvedl starosta Býkovic na Blanensku Libor Hladil.

Půldruhého milionu si na své konto připsaly Hluboké Mašůvky na Znojemsku.

 „I když máme víc prostředků, stále je pro nás složité zabezpečit chod a údržbu majetku celé obce. Máme tady přibližně 9 kilometrů místních komunikací, z nichž je 4,5 km nezpevněných, prašných. Žádná dotace ani podpora státu toto neřeší,“ poukázal na ošidnost procentuálního nárůstu starosta Jiří Malec.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.