Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Změní-li se zákon, mohli by řady dárců krve posílit sedmnáctiletí

  • 25
Lékaři si už léta lámou hlavu, jak zvýšit aktivitu dárců krve. S jedním nápadem nyní přichází znojemský kandidát na senátora za KDU - ČSL Alois Vybíral. Hodlá navrhnout legislativní změnu, aby mohli darovat krev už mladí od sedmnácti let.

"Sám jsem se rozhodl darovat krev poměrně nedávno a chci v tom pokračovat. Krve je permanentní nedostatek a já vidím velké rezervy v řadách studentů a učňů. Klidně by se mohli dělat i mobilní odběry přímo na středních školách," argumentuje Vybíral.

Zjistil si, že podobná praxe už funguje například v USA, Austrálii či Velké Británii a svůj nápad konzultoval s hematologem Pavlem Jajtnerem ze znojemské nemocnice.

Lékaři odběry mladým lidem spíše nedoporučují
Pohled lékařů ovšem tak jednoznačný není. Hana Hrstková, přednostka dětské interní kliniky fakultní nemocnice Brno, to označila za zajímavý podnět.
Takovému řešení by ale podle ní ze všeho nejdříve měla předcházet rozsáhlá medicínská diskuse.

"Osobně si myslím, že to nelze zcela doporučit. Růst v tomto věku není ještě ukončen, alespoň to neplatí obecně. Pubertální vývoj je každopádně velmi individuální a odběr krve oslabuje organismus. Je zkrátka potřeba zvážit to ze všech pohledů," míní přednostka.

Letos v dubnu byla u nás vydaná vyhláška o lidské krvi, která koordinuje postupy s legislativou Evropské unie. Definuje se v ní, že se dárcem krve může stát člověk od 18 do 65 let.

Pochybnosti nad snížením věkové hranice ještě rozhojňuje primářka transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Eva Tesařová. Té se zdá schůdnější, aby věková hranice byla prodloužena spíš nahoru, tedy z 65 na 70 let. A to pouze v případě, že se jedná o pravidelné dárce krve.

Velký člověk není totéž co dospělý
"Organismus mladistvého ještě vyspívá, velký člověk není ještě totéž co dospělý. Dárce krve podstupuje určité riziko nežádoucích účinků, například kolapsu, byť je takové nebezpečí menší než jedno procento," namítá primářka.

Připomíná také, že s darováním krve by museli souhlasit rodiče a vyjádřit ho písemně. Odběr 500 mililitrů krve je totiž invazivním výkonem, k němž se v případě mladistvých a nezletilých musí vyjádřit zákonný zástupce.

Nově příchozí dárci podepisují prohlášení a mimo jiné vyplňují i dotazník. "V něm jsou otázky, které bych se osobně zdráhala pokládat mladistvým. Například, zda provozují sex za úplatu," řekla Tesařová.

Vybíral však zaznamenal už i vstřícné reakce. "Můj otec a starší bratr jsou dárci krve a pokud bych měl možnost, klidně se k nim přidám," tvrdí sedmnáctiletý student z Brna Petr Vlček.

Alois Vybíral coby stavební inženýr připouští, že není kovaný v medicíně. V rodičovském souhlase ale nevidí problém.

"Může být jedině užitečné, když se o dárcovství rodiče s potomky pobaví. Jde mi spíš o to vyvolat diskusi, která by nalákala nové dárce," vyvrací politik podezření, že se chce touto svojí aktivitou především zviditelnit.