Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Značkařům na jihu Moravy nedělá starosti GPS, ale majitelé pozemků

  • 3
Dva pruhy bílé, jeden barevný. Členové Klubu českých turistů putují krajem a obnovují turistické značení. Občas se ale stane, že majitel pozemku nechce, aby přes něj značená cesta vedla.

"Stalo se nám to například u Tišnova. Turistická trasa vedla po silnici a my jsem ji chtěli přesunout do romantického údolí potoka Haldy. Jenže asi tři sta metrů vedla po soukromé cestě a její vlastník byl proti tomu. Připustil sice, že nemůže lidem zakázat, aby po ní chodili, ale nechtěl ji vyznačit. Tak jsme nakonec museli vyznačit úplně jinou a delší cestu, abychom nemuseli trasu dál vést po silnici. Naštěstí takových případů není mnoho," říká Milan Pernica, předseda rady značení Jihomoravského kraje Klubu českých turistů.

Klub českých turistů

O které trasy pečují na jižní Moravě

Pěší trasy
V délce 3 200 kilometrů pěších tras, z toho 70,5 kilometru je lyžařských.

Cyklistické trasy
V délce 1 500 kilometrů.

Směrovky a tabulky
4 260 směrovek a tabulek (ročně je potřeba nahradit zhruba deset procent z nich).

Vývěsní mapy
Starají se o 121 map v terénu.

A posteskl si, že turisté jsou na tom v tomto ohledu mnohem hůře než třeba myslivci nebo rybáři. "Ti alespoň mají nějakou oporu v zákonech, my ne," dodal.

I bez těchto starostí má Klub českých turistů na jižní Moravě se značením práce dost. Trasy pro pěší, cyklisty i lyžaře jsou tady celkem dlouhé přes čtyři a půl tisíce kilometrů a ročně musí přemalovat nebo obnovit zhruba třetinu z nich.

Někdy na nich zapracuje zub času, jindy je poškodí lidé. "V lesích se musí obnovovat i kvůli tomu, že se v nich dost kácí a turisté se v něm pak hůře orientují," vysvětluje Milan Pernica.

V kraji se jen o pěší trasy stará asi sto značkařů a na každého z nich ročně připadne obnova značení v délce asi deseti kilometrů. To je ale průměr, někdo je pilnější a udělá více a naopak.

I když hodně lidí už používá navigaci, značky, směrovky a mapy, na trasách jsou přece jen stále praktičtější. "Asi by šlo chodit i podle GPS, ale to by v ní musela být trasa uložená, protože volnou krajinou se chodit nedá a také je lepší koukat v přírodě kolem sebe než jen do GPS. Myslím, že lidi, kteří se o značky starají, budou ještě hodně dlouho potřeba," říká Milan Pernica.

Přibývají hlavně cyklostezky

Síť turistických tras v kraji se vytvořila hlavně mezi dvěma světovými válkami. A od té doby se až na drobnosti příliš nezměnila. Jen s cyklostezkami je to jiné, ty dříve nebyly a v posledních letech zažívají velký boom.

"Přibývá i pěších tras, ale těch není tak mnoho. Například jsme je nově vyznačovali v takzvaných Modrých horách u Velkých Pavlovic. Dříve se lidem tento kraj nezdál pro pěší turistiku dost atraktivní, ale teď se cesta mezi vinohrady lidem líbí a začínají ji i dost využívat. A nové trasy vznikají i kvůli tomu, že se hodně staví rozhledny a lidé se k nim potřebují nějak dostat," dodal.

Kromě značek se v kraji obnovují i směrovky a mapy. Nová mapa se například nedávno objevila u Ríšovy studánky v Pohádce máje nad Brněnskou přehradou, u lesní cesty z Hád na Bílovice nebo u Nového Hradu mezi Adamovem a Blanskem. A ještě letos se jich v kraji obnoví dalších šestnáct.