Heraldice se Petr věnuje už přes dvacet let. Původně byl grafikem, k tvorbě znaků ho přivedl zájem o historii. Bez pečlivého bádání v minulosti by konečná podoba symbolů obcí a měst neměla patřičnou vážnost.
Například na vlajce Jihomoravského kraje pracoval zhruba tři měsíce. „Je to o důkladném pátrání v archivech, důležitá je spolupráce s historiky,“ přiblížil Petr. Nikoli náhodou tvoří hejtmanskou vlajku Moravská orlice nebo stříbro-červené pruhy, jež má ve znaku Brno.
„Dalším významným prvkem je úponek vinné révy a zlatého hroznu, konkrétně Moravského muškátu,“ přiblížil Petr vyobrazení jihomoravské vlajky a znaku. Do čtveřice jej ještě doplňuje Žerotínská orlice. „Je to důležitá insignie, vždyť v područí Žerotínů jsme žili tři sta let,“ vysvětlil heraldik.
Punc důstojnosti dodává i slavnostní žerď vlajky. Obsahuje vskutku královské artefakty. „Je zdobená drahými kameny z nalezišť na jižní Moravě,“ prozradil Petr.
Správná podoba symbolů
Magnetem pro oči je tak například mechový chalcedon ze Znojma, křišťál i jaspis. „Je to velká zodpovědnost vytvořit správnou podobu těchto symbolů, vždyť vypovídají o původu obyvatel i historii místa, v němž žijí,“ svěřil se autor.
Nejde však jen o podobu. Heraldik musí mít na paměti i technické zpracování. Znak musí být čitelný ve velikosti miniatury i billboardu. Prochází také složitým schvalovacím řízením. Konečné slovo má pak parlament republiky.
„Nejvíc mě těší, když vidím, jak se lidé slavnostně obléknou a sejdou se, aby s velkou slávou přijali svůj nový znak. Vyhrává muzika, svátečně oblečeni jsou i hasiči. To jsem pak na svou práci hrdý, když vidím tu radost,“ těší se Jaroslav Petr.
Z jeho dílny vzešly znaky snad všech obcí kolem Pálavy.
