Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Znojemské „bašty komunismu“ přežívají, mladí odcházejí, starší volí KSČM

  18:10aktualizováno  18:10
"Bohem zapomenuté místo" - Vranovsko. Region na Znojemsku sice proslavila turisticky atraktivní Vranovská přehrada, ale do jeho okrajových míst už mnoho lidí nezavítá. Mladí odtud odcházejí a zůstávají starší, tradiční voliči komunistů. Znojemsko tak patří k regionům, kde přežívají "bašty komunismu".

Ilustrační foto | foto: Radek PetrášekČTK

V letošních parlamentních volbách jim například v tamním Onšově dalo hlas téměř 49 procent lidí, což je bezkonkurenčně nejvíc v kraji. A v blízkém Šafově, Vracovicích, Podmyčích i Vratěníně volilo KSČM přes 30 procent místních.

Není se co divit, v dobách minulých měli práci, teď ji už dlouho nemají. V této oblasti, která je vzdálená městům, je nezaměstnanost největší z celého Znojemska, kde obecně dosahuje vysokých čísel. Vranovsko se kvůli tomu rychle vylidňuje.

Volání o pomoc

"Za deset let poklesl v některých zdejších obcích počet obyvatel až o dvacet procent. Věkový průměr je zde vyšší než kdekoliv jinde," uvedl nedávno starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.

Ten je zároveň předsedou Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska, které sdružuje jednadvacet obcí s celkem šesti tisíci obyvatel. Jejich počty ale zřejmě budou dál klesat. Obce proto volají o pomoc.

"Zveme sem politiky, neboť nám musí pomoci stát. Všichni ale dávají ruce pryč. Tam, kde jsme žádali o dotace, jsme neuspěli. Přitom šlo o kvalitní projekty," míní Vedra.

Oblast tak pustne. Neudržované silnice připomínají tankodrom, vzhled vesnic zvelebují jen domky chalupářů z měst.

Problémy se táhnou už od války

Když před několika lety spáchala sebevraždu praktická lékařka z Uherčic, vyjížděl do vzdálených míst této rozlehlé oblasti po několik dalších let jen jednou měsíčně lékař z Vranova.

Nedostatek práce provází tamní obyvatele vlastně odnepaměti. Jejich častý obchod s Rakouskem se zcela ochromil již v roce 1918, kdy se uzavřely hranice nové Československé republiky. Česká menšina poté žila v chudobě, protože nevlastnila prakticky žádnou půdu.

Za druhé světové války opustili obce místní Židé, po válce zase Němci. Devadesátá léta minulého století odnesla velkokapacitní výrobny i zemědělské příležitosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vranovská přehrada.
Kempy hlásí plno, turisté spí mezi auty. Rezervovat stany předem nejde

Je nám líto, musíte jinam. S takovou odjíždějí někteří turisté z kempů u Vranovské přehrady, které už několikrát vyhlásily stopku, protože mají přeplněno....  celý článek

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.