Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zoo Brno začínala s medvědy od Berousků a málem skončila v Pisárkách

  13:36aktualizováno  13:36
Otevření zoologické zahrady v srpnu 1953 bylo pro Brno událostí. První sbírka zvířat se přitom skládala jen z 51 druhů savců a ptáků hlavně domácího původu. Kanceláře byly zase v bývalé hájovně.

Když se pak zoo otevřela, jen do konce roku přišlo téměř 35 tisíc návštěvníků. | foto: Zoo Brno

Brněnská zoo je už 60 let spjata s Mniší horou v Bystrci. Přitom chybělo málo a byla tam botanická zahrada Masarykovy univerzity. Nakonec všechno dopadlo jinak.

V poválečných letech Spolek pro zřízení zoologické zahrady hledal, kam zoologickou zahradu umístit. V úvahu připadaly pozemky v Pisárkách, Medlánkách nebo Králově Poli.

Fotogalerie

Volba ale nakonec padla na Bystrc. Rozhodnutí bylo schváleno v roce 1950, zástupci spolku se dohodli s univerzitou a práce začaly. Podíleli se na nich i místní v takzvané akci Z.

Když se pak zoo o tři roky později otevřela, byla to pro město velká sláva. Lidé chtěli vidět novou atrakci a jen do konce roku přišlo téměř 35 tisíc návštěvníků.

Zpočátku však byly podmínky velmi skromné. Jako kanceláře sloužily místnosti staré hájenky, jež byla tehdy jedinou stavbou v areálu.

"Pamatuji první klece-maringotky od Berousků z cirkusu, kde byli medvědi. Tím se začalo, zoo nic neměla," podotkl Miloš Budík, který zoo v 50. letech jako mladík fotil.

Zahrada měla šestkrát menší rozlohu než nyní a byla v ní hlavně domácí zvířata. Lidé viděli medvěda hnědého, rysa, kočku divokou, jezevce, dikobrazy, mývaly, velblouda dvouhrbého nebo lamu. Nejvýznamnějším zvířetem byl tehdy rosomák evropský.

Jak šel čas v brněnské zoo

1935 Ustanoven Spolek pro zřízení zoologické zahrady v Brně

1950 Zahájeny první práce při výstavbě zoo na kamenité půdě Mniší hory

1953 Slavnostní otevření zoo, ředitelem se stává Jan Bartůšek

1956 Postaven první pavilon - takzvané provizorní vivárium s 26 nádržemi pro ryby, obojživelníky a plazy

1957 Celá Mniší hora byla předána zoologické zahradě

1963 Nastupuje ředitel Svatomír Králík, zoo vedl 25 let

1964 V brněnské zoo se objevuje první pár ledních medvědů

1980 Otevírá se výběh Safari

1997 Do funkce nastupuje stávající ředitel Martin Hovorka

2000 Otevřena expozice Tygří skály

2001 Dokončena je dětská zoo, kde si děti mohou pohrát se zvířaty

2010 Otevřena část expozičního komplexu Beringie

Ještě v roce 1953 ale zoo získala opravdový magnet pro návštěvníky - přibyl pár lvů. A zoo si postupně připisovala chovatelské úspěchy.

Mezi ty největší patří první odchov mláděte medvěda ledního v Československu v roce 1976 nebo obdobně první odchov šimpanze v roce 1967.

Klece musely pryč

Lední medvědy dokáže zoo úspěšně odchovat i v současnosti. Povedlo se jí to hned dvakrát v roce 2007 s populárními medvíďaty Tomem a Billem a na přelomu loňského a letošního roku s Nanukem a Kometou.

"Zoo zažila vzestupy i pády. Největší propad byl v 80. a 90. letech, kdy část společnosti považovala zahrady za zlo," popisuje stávající ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Zoologické zahrady po celém světě tehdy řešily, jak by měly do budoucna vypadat. Změnil se přístup ke zvířatům a podoba expozicí. Zoo měla být nově největší školou v přírodě pod otevřeným nebem.

Chovat zvířata v těsných klecích už nebylo možné. "U nás je s tím dodnes trochu problém. Spousta výběhů vznikla právě v 60. a 70. letech a změnit všechny najednou nemůžeme," poznamenal Hovorka.

V Brně se začalo modernizovat v polovině 90. let. Otevřel se nový tropický pavilon, následovaly tygří skály, dětská zoo i Beringie, kde jsou dnes třeba medvědi kamčatští. "Teď je to naprosto o něčem jiném," dodal fotograf Budík.

Historii zoo mapuje výstava v brněnském Urban centru, která je přístupná až do konce září.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.