Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Speleologové po roční dřině pronikli do jeskyně zavalené zemětřesením

  12:22aktualizováno  12:22
Jeskyňářům ze skupiny Pustý žleb se podařilo proniknout do jeskyně Šachta u Sloupu v Moravském krasu, kterou v roce 1964 zavalilo zemětřesení. Dostat se přes mohutné bloky se snažili od loňska. Podle odborníků je to unikátní počin a má zásadní význam pro další zkoumání a objevování Moravského krasu.

Odstranit zával jeskyně Šachta dalo obrovskou práci, speleologové však věří, že díky tomu v Moravském krasu objeví další prostory. | foto: Vít Kaman

„Zdálo se technicky nemožné tuto lokalitu znovu otevřít. Pustit se do takového velkého díla, to není vůbec častá věc ani v rámci celé republiky. Je spousta jeskyňářských skupin, které pátrají pomocí kopání a přemisťování sedimentů, většinou ale pouze když se snaží objevit nové prostory,“ vysvětluje předseda České speleologické společnosti Zdeněk Motyčka.

Fotogalerie

Kvůli nepřístupnému terénu i složitému průběhu jeskyně ale není možné, aby se mohla otevřít veřejnosti.

Dostat se do jeskyně bylo mimořádně obtížné. „Byl tam zával z velkých bloků kamení o rozměrech třeba telefonní budky. Přímo skrz něj jsme museli vykopat 25 metrů dlouhou štolu k ústí jeskyně,“ přiblížil vedoucí speleologické skupiny Pustý žleb Jan Sirotek.

„Největší problém byl zajistit okolní kameny, aby nás to znovu nezavalilo. Vše se rozbíjelo ručně nebo pomocí mikrotrhavin a vyváželo ven,“ líčí Sirotek roční úsilí.

Speleologům se otevřelo přes 800 metrů chodeb

S kolegy o odstraňování závalu debatovali zhruba posledních 15 let, až když se ale k místu přiblížili z podzemí z takzvaného Šošůveckého koridoru, zahájili práce. Za poslední rok zde strávili stovky brigádnických hodin, během nichž bylo třeba vyvézt desítky kubíků materiálu. Odměna ale stojí za to.

Šachta, kterou původně jeskyňáři objevili už v 50. letech minulého století, ale po prvním závalu ji podrobněji prozkoumali až po roce 1961, kdy vchod poprvé uvolnili, totiž ukrývá přes 800 metrů chodeb, ale i propasti či komíny.

„Je tady stále co odhalovat, řada míst, kde je možno lezením nebo kopáním objevit další části,“ popisuje Sirotek.

Jeskyňáři teď doufají, že se jim podaří zabezpečit a vyztužit přístup k jeskyni pomocí betonu a betonových skruží tak, aby se vchod znovu nezavalil, a pustí se do podrobnějšího průzkumu.

Objev každých deseti metrů je obrovský úspěch

Šachtu za hřebenovými skalami Evropa a Indie, jinak také nejsevernější místo Moravského krasu, kde je periodicky aktivní vodní tok Sloupského potoka, by rádi propojili i s největším jeskynním systémem v Česku, přes 42 kilometrů dlouhou Amatérskou jeskyní.

„V částech přiléhajících k Amatérské jeskyni je padesát metrů hluboký sifon a také zával, věříme, že se podaří k ní proplavat nebo prokopat,“ doufá Sirotek. „I tak je ale Šachta sama o sobě zásadním kouskem do skládačky jeskyní ve Sloupském údolí i celé severní části Moravského krasu,“ dodává.

Že je Šachta významnou jeskyní, potvrzují i další experti. V České republice je prozkoumanost území tak veliká, že bez kopání se jeskyni naposledy podařilo objevit někdy po válce.

„Speciálně v Moravském krasu, který je kolébkou evropské speleologie, je objev každých deseti metrů obrovský úspěch,“ tvrdí speleolog Roman Šebela.

Naději na velký objev živí i jeskyňáři v Mikulově

Právě v objev nových metrů podzemního systému teď doufají i speleologové v Mikulově. Ti totiž v tamní jeskyni Na Turoldu narazili na dosud neobjevené prostory ukrývající se za sutí nad vzestupnou chodbou jeskyně.

„Je to asi sedm metrů dlouhá díra, ale nabízí možnosti dalšího postupu,“ potvrdil vedoucí mikulovských jeskyňářů Jiří Kolařík.

Je si jistý, že za nově objevenou Čertovou dírou budou další prostory. Jak velké, to chtějí speleologové prověřit ještě do konce roku, kdy chtějí objev zmapovat.

Nález může mít velký potenciál. Zatímco většina jeskyní vznikla tak, že si jimi voda vymlela cestu, v jeskyni Na Turoldu vytvořila drtivou většinu chodeb a dómů koroze - vznikaly vlivem stoupání a klesání spodní vody, která naleptávala vápence.

Prostory jsou tady proto malinké a i objev o velikosti okolo deseti metrů už je významný.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Začala rozsáhlá modernizace pasáže Jalta v Brně. Při stavebním průzkumu odkryla...
Jalta bude v novém. Začaly opravy, stavbaři asi narazili na místnost StB

Do Jalty se začínají stěhovat dělníci. Po roce příprav majitel zahajuje opravy, pasáž má být hotová v příštím roce. Při stavebním průzkumu odkryla budova...  celý článek

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.