Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nález ztraceného lva. Socha dokazuje, že víno na Moravu přinesli Římané

  4:33aktualizováno  4:33
Badatelé často uvádějí, že za znalost pěstování vinné révy na Moravě vděčíme kolonistům ze starověkého Říma. Důkazů je ovšem málo. Jeden z nich byl nalezen v roce 1889 v Moravské Nové Vsi. O tom, kde je nejvýznamnější historický nález obce dnes, ale místní lidé většinou ani netuší.

Milada Filipovičová po šesti desetiletích znovu spatřila římskou sochu, která stávala na dvorku usedlosti, v níž žila. | foto: Lenka Topolanská

Nedávno jej znovu našla badatelka Lenka Topolanská z Lanžhota.

Jde o torzo starořímské kamenné sochy lva, kterou před 127 lety objevil při zakládání vinohradu na nejvyšším místě Moravské Nové Vsi zdejší rolník Pavel Filipovič.

Byla schovaná asi sedmdesát centimetrů pod povrchem. Muž prokopal i okolí nálezu, nic dalšího už ale neobjevil. Sochu pak vinař odvezl na dvůr rodinné usedlosti, který zdobila sedmdesát let, a místní ji sem chodili obdivovat.

V padesátých letech minulého století ale ze dvora zmizela a většina lidí zapomněla, jak významnou památku obec má.

„O soše jsem se dozvěděla od paní Milady Filipovičové, moudré pamětnice z Moravské Nové Vsi, která se provdala za vnuka nálezce sochy. Její vyprávění pro mne bylo velkou výzvou a motivací v pátrání po dalším osudu sochy,“ vysvětlila Topolanská.

Po výzkumu už se socha nevrátila

Sochu nakonec skutečně našla v budově nové archeologické základny v Mikulčicích. Po 61 letech tak umožnila Miladě Filipovičové dojemné setkání s upomínkou jejího mládí.

Žena dodnes vzpomíná, jak rodina dílo vystavené na dvoře opečovávala. V červnu 1955 byla socha zapůjčena k výzkumu na hradiště Valy Mikulčice, odkud se již nevrátila.

„Slovanské hradiště Valy v Mikulčicích je známá a navštěvovaná národní kulturní památka. Jeho historie se datuje do 8. století našeho letopočtu. Je to místo počátků naší státnosti a možného působení věrozvěstů Cyrila a Metoděje,“ sděluje badatelka.

„Ale kamenná lví skulptura z Moravské Nové Vsi je ještě o více než 500 let starší než mikulčické hradiště,“ upozorňuje na význam kamenné sochy.

Náznak římského vinohradnictví

Opravdové stáří lví skulptury z Moravské Nové Vsi lze zatím jen odhadovat. „Vznikla pravděpodobně nejpozději ve třetím století našeho letopočtu. Otevřenou otázkou zůstává i místo jejího vzniku. Snad bude možné získat bližší určení po podrobném rozboru vzorku kamene sochy, provedeném archeology,“ doufá Topolanská.

Také důvod jejího objevu na místě dominujícímu okolí je obestřen tajemstvím. Mohla být součástí nějaké svatyně i hrobu.

Na místě se mohl nacházet menší vojenský tábor či obchodní římská stanice, v jejichž okolí vždy panoval čilý život.

A díky rozkazu císaře Marka Aurelia Proba se v okolí římských stanic měly také zakládat vinohrady. V souvislosti s nálezem torza sochy lva lze skutečně předpokládat pěstování vinic v lokalitě již v době římské.

Dílo citlivých rukou

Socha lva je vytesána i s podstavcem z jednoho kusu jurského bílého vápence. Je 112 centimetrů dlouhá, 64 centimetrů vysoká a 35 centimetrů široká.

„Představuje pololežícího lva svírajícího v přední tlapě kořist. Socha je značně porušená – vlivem dlouhodobého působení počasí, a zejména vody je její povrch poškozen, také zadní část nohou chybí,“ popisuje Topolanská.

„Přesto je patrné, že vznikla citlivou rukou neznámého tvůrce. Má proporce úměrné skutečným proporcím lvího těla, zůstala patrná hříva, rýsující se žebra a kořen ocasu zvířete,“ doplňuje znovuobjevitelka.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.