"I když jsme měli velké zásoby, došly nám a museli jsme nakoupit ještě šestatřicet metráků ječmene. Uhynuly nám tři srny, ale pouze u jedné z nich to možná způsobila zima, ale jistí tím nejsme, našli jsme ji už pozdě," říká Miroslav Štěpánek z mysliveckého sdružení Zeměňák v Mutěnicích na Hodonínsku.
Podle něj zvěř v jejich honitbě tuto dlouhou a mrazivou zimu zvládla i kvůli tomu, že v okolí Mutěnic je členitý terén a mohla se schovat i ve vinohradech a remízcích.
"Zvýšené úhyny hlášené nemáme a je to i tím, že myslivci hodně krmili," říká i vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.
Dušan Komoň, hospodář mysliveckého sdružení Podhoří Velké Opatovice, soudí, že zvěři pomohlo i to, že se vloni urodilo hodně žaludů.
Současné mrazy neprospívají zajícům březňákům
"Bylo jich tolik, že jsme mohli začít krmit až v prosinci. Jinak bychom s našimi zásobami nevydrželi," říká Komoň. Upozornil však, že nyní pro zvěř nastává možná ještě nebezpečnější období.
Když sleze sníh, začne se pást na polích s řepkou a náhlý přechod na zelenou stravu hlavně u srnčí zvěře může vyvolat velmi silné průjmy. Otázka také je, kolik přežije mladých zajíců, kteří se už rodí a je pro ně vžitý název březňáci. "Kvůli současným mrazům a sněhu z těchto prvních vrhů asi moc nebude," obává se Dušan Komoň.
I dlouhá a krutá zima však může zvěři paradoxně prospět. "Uhynou slabší a nemocné kusy, dochází tak k přirozené selekci a zlepší se tak celkový zdravotní stav zvěře," říká Milan Hejl, člen mysliveckého sdružení Rohozec z Brněnska.
"Často se o těchto úhynech ani nedozvíme, o padlou zvěř se postarají lišky a další škodná. Ale i to patří do přírody," dodal.
